Kritická situace na ostrově Lesbos: policie rozháněla běžence obušky

Policisté navzdory podpoře členů pobřežní stráže měli problém dav zastavit. Lidé po jejich volání „ustupte“ nadále postupovali kupředu, aby mohli pokračovat ve strastiplné cestě do západní Evropy.

Na ostrově Lesbos se vzbouřili imigranti. Řecká policie je zbila

„Jsem tady už osm dní, devět dní, už si ani nedokážu vzpomenout,“ uvedl podle agentury AFP student inženýrství Aladdín, který se chce shledat se svým bratrem usazeným v Německu. „Někteří jsou tady 14 nebo 15 dní,“ dodal.

Běženci tvoří pětinu populace ostrova

Podle řeckého ministra pro imigrační politiku Janise Muzalase má nyní situace na východoegejském Lesbu „skutečně blízko k explozi“. Ostrov s 85 000 obyvateli nedaleko tureckých břehů zažívá velký nápor uprchlíků utíkajících před konfliktem nebo chudobou. V současnosti se jich zde tísní mezi 15 000 až 17 000, což představuje zhruba pětinu ostrovní populace, řekl Muzalas v pondělním vysílání rozhlasové stanice To Vima.

Ministr řekl, že úřady začnou přepravu běženců na řeckou pevninu odbavovat nově z přístavního města Sigri, což by mělo ulevit Mytiléně, která je správním střediskem ostrova a nynějším centrálním registračním bodem. „Doufáme, že obyvatelé a běženci v nadcházejících pěti dnech pocítí zlepšení,“ dodal Muzalas.

Vyčerpání je podle AFP patrné jak na straně běženců, tak u obyvatel ostrova. Řecké úřady v neděli zadržely dva sedmnáctileté obyvatele ostrova za to, že házeli zápalné láhve na syrské rodiny, které se utábořily v parcích. Pořádkové jednotky za pomoci obušků rozehnaly skupinu běženců čekajících na registraci, aby tak zamezily střetům mezi Afghánci a Syřany, kteří mají v tomto procesu přednost.

Úřady v Aténách podnikly v neděli několik mimořádných opatření, aby urychlily přesun běženců do řecké metropole a usnadnily další nakládání s nimi. Do Řecka od začátku letošního roku připlulo přes 230 000 běženců, kteří míří do bohatších států Evropské unie, především do Německa či Švédska.

MIGRAČNÍ KRIZE: AKTUÁLNÍ DĚNÍ

MAKEDONIE

Do Makedonie v pondělí přijelo 7000 syrských běženců, což je denní rekord. Na řecko-makedonskou hranici mezitím dorazila humanitární pomoc z České republiky, kterou pro uprchlíky připravila Charita ČR. I v úterý proudí z Řecka do Makedonie davy migrantů, ale v podstatně klidnější atmosféře než v pondělí, napsala agentura AFP.

POLSKO

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda je proti unijním kvótám na rozdělení migrantům mezi jednotlivé členské země. V tom se shoduje s liberální premiérkou Ewou Kopaczovou.

„Debata v Evropě se neustále vede o boji s následky (migrace), ale málo o tom, co udělat s jejími příčinami. Evropa je svým způsobem v začarovaném kruhu,“ řekl v úterý podle agentury Reuters Duda, který byl do prezidentské funkce zvolený za opoziční národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost.

• Také premiérka Kopaczová ze středopravé Občanské platformy je proti tomu, aby Brusel určoval, kolika migrantů se každá země má ujmout. Povede to podle ní k tomu, že se země EU budou každý měsíc setkávat, aby diskutovaly o číslech, když hlavní problém je jinde. Kvóty by prý navíc do Evropy přilákaly více uprchlíků.
• Z průzkumů veřejného mínění však vyplívá, že 53 procent Polákůpovažuje za svou morální povinnost přijmout uprchlíky z Blízkého východu a z Afriky. Průzkum ve středu zveřejnil deník Gazeta Wyborcza. Největší část dotázaných si ale myslí, že Polsko by se mělo ujmout co nejmenšího počtu migrantů, řádově několika stovek. Dvaadvacet procent lidí uvedlo, že Polsko nemá přijímat vůbec žádné běžence.

NĚMECKO

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Migrační krize a Německo: kdo má šanci dostat azyl?

Zvládnutí uprchlické krize má v Německu absolutní prioritu, ale péči o běžence je třeba financovat pokud možno bez dluhů, proto se ostatní výdajové požadavky musí podřídit, míní německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Vládní odhad až 800 000 běženců, kteří se letos uchýlí do Německa, bude překonán, spolková vláda by proto měla přehodnotit balík připravovaných opatření, uvedla v úterý podle agentury DPA zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska, které je nejlidnatější německou spolkovou zemí.

• Současný příliv běženců výrazně překonává zatím největší uprchlickou vlnu, s níž se muselo Německo vypořádat. Ta přišla v roce 1992 po rozpadu Sovětského svazu a v době válek v bývalé Jugoslávii. O azyl tehdy v Německu žádalo zhruba 440 000 lidí.

• Ministr zároveň varoval před možnými spory mezi spolkovou vládou a jednotlivými zeměmi a obcemi o to, kdo co zaplatil. Hádky o miliardové částky by totiž vstřícné postoje k přijímání uprchlíků nezlepšily, ale dokonce ohrozily. Dodal, že přijímání běženců by nemělo být sledováno jen z finančního hlediska.
• Vládní strany se v noci na neděli dohodly, že na zvládnutí uprchlické krize Německo v nadcházejícím roce vynaloží navíc šest miliard eur (162 miliard korun). S těmito výdaji ale návrh rozpočtu pro rok 2016 nepočítal, proto ho Schäuble nyní upravuje.
• Ministr financí také řekl, že případné dodatečné náklady by mohly být financovány z miliardových přebytků, které rozpočet díky vyššímu výběru daní a stabilnímu hospodářskému růstu za první pololetí zaznamenal. Německé finance v prvním půlroce skončily přebytkem rekordních 21,1 miliardy eur.

MAĎARSKO

Maďarský ministr obrany odstoupil, z tábora Röszke uteklo 300 migrantů

Maďarsko letos zadrželo na 170 000 běženců, kteří se přes tuto zemi snaží dostat do bohatších států EU. Policie kvůli převaděčství zatkla 955 lidí.

• Maďarská policie dodala, že v pondělí hranice ze Srbska překročilo asi 2500 běženců, dalších 2700 uprchlíků dopadly maďarské úřady ve vnitrozemí. Během noci se do záchytného tábora Röszke na jihu Maďarska u hranic se Srbskem vrátilo několik stovek běženců, kteří předtím ze zařízení utekli.
• V úterý oznámená policejní bilance uvádí, že letos bylo v zemi zadrženo 169 337 migrantů, cizinecký úřad jich zatím zaregistroval necelých 156 000. Zástupce šéfa cizineckého úřadu Attila Kiss na tiskové konferenci řekl, že imigrační úředníci vyřizují azylové žádosti 24 hodin denně, aby nápor zvládli.
• Evropská komise v úterý uvolnila čtyři miliony eur (asi 108 milionů Kč), o které Maďarsko v polovině srpna v souvislosti s gradující migrační krizí požádalo. Komise to oznámila s tím, že peníze budou použity ke zlepšení infrastruktury a vybavení maďarských center pro uprchlíky. Poskytnuté peníze mají Budapešti pomoci zlepšit vybavení stávajících zařízení pro uprchlíky a ustavit nová centra, koupit pro ně vybavení a zásoby i rozšířit počty jejich zaměstnanců a dopravní možnosti.

RAKOUSKO

Rakousko: Příliv běženců z Maďarska ustal, zaměříme se na pašeráky lidí

Příval běženců mířících do Evropy zastaví pouze stabilita a bezpečí v nynějších krizových oblastech, k čemuž musí přispět státy Evropské unie, řekl v úterním rozhovoru s agenturou APA rakouský ministr obrany Gerald Klug.

• Řekl také, že "zadrátování" vnějších hranic evropského bloku ničemu nepomůže, neboť uprchlíky to nezastaví."Lidé, kteří prchají před terorem, válkou a smrtí, se nějakým ostnatým drátem zastavit nenechají. To je iluze," řekl Klug.
• Místo ohrazování hranic je podle něj nutné soustředit se na systém, díky němuž budou moci lidé do Evropy přicházet legálně. "Přijímací centra na vnější hranici EU by byla tou dobrou cestou," dodal. Zmíněná centra by podle Kluga měla vzniknout v Itálii, v Řecku a v Maďarsku a EU by je měla provozovat společně s úřadem vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR).
• Za součást stabilizačních kroků v krizových oblastech považuje Klug zřízení bezpečných zón, k jejichž ostraze by poté mohla přispět i rakouská armáda. "Naši vojáci jsou k tomu vycvičeni. Máme na to profesionály, které bychom poskytli," řekl ministr. Podmínkou je však příslušný mandát OSN.
• Klug dále řekl, že armáda by mohla být nasazena i jako výpomoc při ostraze rakouských hranic. Zdůraznil ale, že taková mise by ani o jediného běžence příchod uprchlíků nezpomalila, neboť vojáci mohou běžence pouze zadržet a předat policistům na nejbližší stanici. Ministr obrany nasazení armády na rakouských hranicích v brzké době neočekává, ačkoli vojsko již ministerstvu vnitra vypomáhá s přepravou běženců, s péčí o ně či se stavbou nouzových ubytovacích středisek.

FRANCIE

Přijetí všech běženců, kteří ze Sýrie a Iráku prchají před radikálním hnutím Islámský stát (IS), by pro Evropu bylo chybou, neboť by znamenalo vítězství islámských radikálů, řekl v úterý na úvod pařížské mezinárodní konference o obětech etnického a náboženského pronásledování na Blízkém východě francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. „Je to velmi komplikované, ale pokud všichni uprchlíci přijdou do Evropy, pak IS vyhrál,“ řekl Fabius. „Cílem (konference) je to, aby Blízký východ zůstal Blízkým východem, což znamená náboženskou různorodost, kde jsou křesťané, jezídi a další,“ dodal.

• Francouzský prezident François Hollande na úvod konference, které se účastní asi šest desítek zemí, řekl, že situace je z humanitárního hlediska naléhavá. „Pokud neposkytneme další pomoc zemím, které přijímají (uprchlíky), pokud více nepodpoříme rodiny, které jsou v uprchlických táborech nebo které jsou rozmístěny v sousedních zemí, pak nebudeme mít jen tragédii, ale i exodus,“ řekl Hollande.
• Francie v pondělí ohlásila, že začne s průzkumnými lety nad Sýrií. V budoucnu by se tak mohla připojit k alianci zemí, které podnikají nálety proti IS. Hollande také řekl, že Francie v nadcházejících dvou letech přijme 24 000 běženců z táborů na Blízkém východě.