Pamatuje český skialpinismus takhle černý den?
Určitě se řadí k těm nejhorším.
Lavina v Alpách. Šlo o zkušené lyžaře, říká majitel chaty, z níž Češi ráno vyrazili |
Dá se hovořit o nešťastné náhodě, že lavina zasáhla rovnou dvě skupiny?
Je možné, že to byl jeden kemp, který mířil na stejnou chatu a šel ve dvou skupinách, dělá se to často. S ohledem na nebezpečí a hlášení, že bude sněžit a že sněžilo, je ale až zarážející, že tam bylo tolik lidí. Riziko totiž bylo veliké. Takové věci se navíc dost často dějí právě v souvislosti s třetím stupněm lavinového nebezpečí, které je podle mnohých vůbec nejhorší. Spousta lidí si totiž řekne, že jsou podmínky ještě dobré, ale ony už dobré nejsou. Což je přesně ten včerejší případ.
Co patří k základní výbavě skialpinisty?
Jednak klasická výbava, bez níž jít nejde, to znamená lyže, oblečení a boty. A pak bezpečnostní věci jako je lopata, pípák (lavinový vyhledávač pozn. red.) a sonda. Když skialpinismus děláte na sjezdovce v nějakém kontrolovaném terénu, tak tuto výbavu nepotřebujete, chodí se běžně bez batohů a bez všeho, ale v takových podmínkách, v jakých byli čeští skialpinisté, je to naprosto vyloučené. Tyto tři věci jsou naprostou nutností.
‚Třetí stupeň je nejzrádnější,‘ říká šéf krkonošské horské služby„Stupnice, kterou se hodnotí nebezpečí lavin a jejich sesuvu, je pět, čili ‚trojka‘ není nejvyšší, ale je nejzrádnější, protože opticky to ještě není při prvním pohledu tak nebezpečné,“ vysvětlil pro server Lidovky.cz náčelník krkonošské horské služby Adolf Klepš. „Vždycky ale samozřejmě záleží na aktuálních povětrnostních podmínkách. Při oteplení, při velkých mrazech nebo při změně povětrnostních podmínek se samozřejmě zvyšuje nebezpečí sesuvu lavin a to i při ‚trojce‘.“ Podle Klepše je důležité mít vhodné vybavení, kromě již zmíněných předmětů i batoh s airbagem, dále mít túru dobře naplánovanou, zvážit povětrnostní a sněhové podmínky. Klíčová je také znalost terénu. „Většinou je to tak, že lidé, kteří nemají místní znalost, tak se dostanou do míst a do prostoru, kde je sesun lavin pravděpodobný a pak může dojít k takové nehodě. Je to spíš otázka shánění dostatku informací a pokud tu místní znalost nemám, tak se obrátím na někoho, kdo to tam zná a kdo mi túru buď doporučí nebo nedoporučí,“ tvrdí. |
Doporučoval byste při vyhlášení třetího stupně se do terénu vůbec nevydávat?
Do těchto míst zřejmě ne. Ale poté, co se to již stalo, tak je samozřejmě každý generálem. „Trojka“ není v Alpách úplně výjimečná, určitě se při ní chodí a tohle se může stát. Skialpinismus s sebou tohle riziko zkrátka nese. A s tím, jak stoupá jeho popularita, tak bohužel čím dál víc lidí to riziko podceňuje. Když začne být nějaká riziková věc populární a začne ji dělat hodně lidí, tak to procento, které se na bezpečnostní zásady vykašle, je stejné, ale v těch absolutních číslech je samozřejmě vyšší. To se přesně teď poslední roky u touringu a u skialpinismu děje. Jsou ale lidé, kteří riziko nepodceňují. Ti se každý rok snaží absolvovat kurz nebo alespoň vyzkoušet, jak se pracuje s pípákama. V krizové situaci totiž obrovskou měrou rozhoduje čas, hrají tam roli sekundy až minuty.
Mohlo v tomto případě skialpinisty zmást hezké počasí?
Může se to stát. Ale nevím, zda bylo hezky, protože předpověď uváděla, že bude sněžit. Vědělo se navíc, že v průběhu týdne sněžilo, podmínky nebyly dobré. Nevíme ale, jak se skupiny chovaly. V případě zvýšeného nebezpečí se musí chodit zvlášť, musí se čekat, až lavinózní svah v určitém sklonu přejde jeden, pak jde další - v tu chvíli by se mělo eliminovat to, že se do té laviny dostane takové množství lidí. Na to exponované místo by se měl jedinec zkrátka vydat až poté, co jeho předchůdce je už na bezpečném místě. To se podle těchto čísel úplně nezdá, vypadá to, že šla skupina společně. Ale to jsou spekulace.
Stačí být za takových podmínek zkušený, nebo je potřeba mít nějakého vysokohorského průvodce?
Myslím si, že stačí být zkušený, ale mít znalosti na úrovni vůdců. Nebo mít alespoň vykonanou zkoušku o úroveň níž, než na jakou ji skládají vysokohorští vůdci.
Co je to skialpinismus?Skialpinismus je pohyb na lyžích ve volném horském terénu. Stoupání do kopce umožňuje speciální vázání a pásy nalepené na skluznici. Zdroj: Wikipedia.cz |
Nicméně neříkám, že se to nemůže stát i vůdci, ta pravděpodobnost je ale výrazně menší. Vůdce má totiž obrovskou výhodu, že zná oblast. A jako skialpinista potřebujete vědět, jak svahy vypadají bez sněhu, kolik sněhu tam normálně leží, jestli tam fouká vítr, jak se počasí chovalo v posledním týdnu. Tohle hraje obrovskou roli.
Je běžné, aby lidé vyráželi na vlastní pěst?
Úplně sami by neměli. Ale děje se to. Je důležité nahlásit chatě, na kterou míříte, že tam jdete, aby o vás někdo věděl. Většinou je to ale stejné jako s lezením nebo se všemi nebezpečnými adrenalinovými sporty - všude se doporučuje to dělat ve skupině alespoň dvou lidí.
Zmínil jste, že obliba skialpinismu stoupá. Je to tedy momentálně „trendy“ sport?
Trend skialpinismu, tedy skitouringu je jasně patrný, spousta velkých značek, které se na něj dříve nezaměřovaly, na něj dnes cílí. Nabídka ale momentálně až převyšuje poptávku. V absolutních číslech skialpinismus totiž nedělá až tolik lidí. Důvodem je, že je to náročný sport, ať už po stránce fyzické, po stránce znalostní, tak i po stránce výbavy, která je relativně drahá a je důležitá. Vychází z toho tak skupina, která není tak obrovská jako třeba u sjezdového lyžování, které je sice relativně drahé, ale znalosti tam jsou potřeba daleko menší, stejně jako fyzická zdatnost.
