České vysoké školy by měly pro své řízení převzít metody manažerů ve velkých firmách. Studijní programy nezohledňují potřeby trhu práce. Vědecká bádání, která na vysokých školách probíhají, nemají světovou úroveň. To jsou základní závěry nového výzkumu, který zpracoval sociolog Petr Matějů. Výsledky studie mají napovědět, jakým směrem se bude ubírat reforma vysokých škol. Na jejím konceptu Matějů se svým týmem pracuje.
Sociolog pro svůj výzkum oslovil několik různých skupin lidí, kteří při své práci přicházejí s vysokým školstvím nějak do styku. Jde o vědce, šéfy velkých firem (kteří potřebují kvalitní absolventy), úředníky (kteří školám rozdělují peníze) a také vysokoškolské pedagogy.
Zástupců těchto skupin se Matějů ptal, jak vnímají problémy současného vysokého školství. V podstatných věcech se podle sociologa shodli. „Že vysoké školy dostatečně nereagují na trh práce, potřeby regionů a ekonomickou strategii země, to je společný pohled,“ říká Matějů.
Různé skupiny respondentů se shodly také v tom, že fakulty by měly dostávat peníze podle úspěšnosti svých absolventů v praxi. Sdílí i názor, že vysokým školám by prospělo řízení podle metod velkých firem. Zhruba polovina všech respondentů si také myslí, že je nutné zavést školné.
Anonymně to přiznají
Zástupci univerzit ve výzkumu situaci „vykreslují“ o dost pozitivněji než úředníci nebo manažeři. Ani akademici však prostředí českých vysokých škol moc nešetří. „Když to probíhá z očí do očí, nikdo vám to neřekne. Ve chvíli, kdy je průzkum anonymní, tak i vysoké školy přiznají, že tu jsou velké problémy, před jejichž řešením nyní stojí,“ říká Matějů.
Respondenti z řad firem a úřadů ze studie vyšli zase spíše jako pesimisté. Mají například za to, že zdejší výuka moc nedrží krok se světovým výzkumem.
Matějů už nyní pracuje na dalším výzkumu na podobné téma. I ten bude součástí takzvané Bílé knihy. Ta má být hotova v červenci příštího roku.
