22. listopadu 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Skvělá rekonverze mlýna.
Tedy až na grafiku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Původní historická stavba parního mlýna byla zrekonstruována a doplněna současnými, měřítkově odpovídajícími objekty. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Původní historická stavba parního mlýna byla zrekonstruována a doplněna současnými, měřítkově odpovídajícími objekty. | foto: Ester Havlová
PRAHA Rekonstrukce a rekonverze starších staveb (přebudování pro nový účel), jak už několikrát v této rubrice zaznělo, mají největší šanci na vstřícné přijetí, a to nejen odborníky, ale i širokou veřejností. To platí i o rekonverzi bývalého parního mlýna na administrativní účely.

Národní památkový ústav nedávno uveřejnil výsledky své dlouhodobé snahy o zmapování vstupů nové architektury do historického prostředí. V projektu s názvem Nové ve starém (jeho výstupy najdete na webových stránkách www.npu.cz/novostavby) své místo nalezla i rekonverze pražských holešovických mlýnů, kterým se věnovala Miroslava Lacinová.


Z jejího textu se dozvídáme, že areál parního mlýna byl postaven pro Akciovou společnost mlýnů v Praze v letech 1909–1911 podle návrhu architekta Bohumila Hübschmanna ve stylu architektonické moderny. Realizovaná rekonstrukce původních budov mlýnice a moučného skladu a jejich dostavba objekty s prosklenými fasádami (pětipatrový objekt – krček – propojující historické budovy, přístavba k budově mlýnice a ustoupená jednopodlažní nástavba na střeše objektu moučného skladu) je podle Lacinové zdařilým příkladem konverze historického průmyslového areálu. S tím nelze než souhlasit.


Namísto další budovy zvolili otevřený veřejný prostor


Areál zakoupila v 90. letech soukromá firma a rozhodla se jej přebudovat na převážně administrativní účely. Tedy rekonstruovat a dostavět. (Mimochodem, dodnes jsem nepochopil, proč se administrativní stavby, lidově „administračky“, povětšinou setkávají s negativním přijetím. Lidé je mají automaticky spojené s jednostrannou funkčností, problémy s parkováním a spoustou dalších negativních důsledků, bez ohledu na konkrétní situaci.) Na přestavbu si firma najala architektonickou kancelář CMC, která se v následujících letech stala takřka specialistou na rozvoj a dostavbu Holešovic. CMC sídlí v bezprostřední blízkosti mlýnů, architekti tak mohli průběh rekonstrukce sledovat z oken kanceláře.


Rekonverze mlýna v pražských Holešovicích.

Jejich řešení považuji za kvalitní. Jen je mi líto, že se při něm zbouralo nádherné původní silo, i když chápu problematičnost jeho komerčního využití. Za obrovský úspěch naopak považuji velkorysý veřejný prostor, který se otevřel mezi dvěma křídly původních budov mlýnů (o nezastavění prázdna další administrativní budovou svedli architekti s investorem úspěšný souboj, nakonec ke spokojenosti všech), o jehož kvalitě a populárnosti svědčí živý parter objektů (restaurace, kavárna, obchody). Na české poměry nezvyklá je dotaženost detailů ve veřejném prostoru i napojení objektu na terén pomocí dřevěné paluby.


Opravdu výjimečným činí areál kvalita a dotaženost přilehlého veřejného prostoru.

Interiéry jednotlivých kanceláří si už zařizovali sami nájemci ve spojení (často i bez) s různými architekty různých kvalit. Velice ale oceňuji úspěšnou snahu autorů rekonstrukce o odhalení a zviditelnění původních konstrukcí (v lobby, v podkroví i v halových prostorách jednotlivých kancelářských pater) – ať už jde o kombinaci dřevěného trámoví a litinových sloupů a průvlaků východního křídla, nebo o železobetonový rastr masivních sloupů a odhalený strop křídla západního.


Interiéry si nájemníci zařizovali sami, architekti ale prosadili odhalení původních konstrukcí.

Obě historická křídla jsou v podstatě podobná, provedená ve stejném kancelářském standardu, přesto bylo to východní pronajato mnohem rychleji. Jsem si jist, že především kvůli své cihlové fasádě a zachovanému jemnému mřížoví původních oken, byť bez zasklení. Pokud někdy investoři potřebovali důkaz o smysluplnosti investování nemalých finančních prostředků do fasád (často považovaného za zbytečné), tady je. 


FAKTA:

Autoři: David Richard Chisholm, Vít Máslo, CMC architects, a. s. www.cmca.cz

Spoluautor: Evžen Dub, Martina Trejtnarová

Realizace: 2007–2009

Celková užitná plocha: 25 000 metrů čtverečních

Novostavby v areálu – stavba propojující obě historické budovy a dostavba jižní části té východní – nejsou nijak architektonicky mimořádné. Ale není se co divit: byly projektovány koncem devadesátých let a zrealizovány až s desetiletým zpožděním (což se v architektuře u komplexů podobného rozsahu stává celkem běžně). Plní však spolehlivou roli hmotové podobnosti i materiálového kontrastu vůči původním stavbám. Jejich podíl na celkovém dojmu z prostředí není příliš významný – a je to tak dobře, pouze doprovázejí kvalitu původní průmyslové stavby i současný veřejný prostor.


Opět ten nešťastný grafický design


Na jinak výborném projektu nemohu nezkritizovat jev, který se v české architektuře v posledních letech (až na několik málo výjimek) stal takřka „standardem“: neprovázanost kvality, atmosféry, funkce a významu stavby s její grafickou prezentací. Když jsem zdálky poprvé zahlédl logo Classic 7 (oficiální název komplexu je Classic 7 Business Park), myslel jsem si, že v Holešovicích vyrostlo nové kasino. Pocit ve mně ještě zesílil, když na mě logo začalo v interiéru útočit téměř odevšad, včetně koberců a výtahů.


Classic 7 Business Park v Holešovicích.

Uvědomil jsem si na tom opět význam a sílu grafického designu, které poprvé v architektuře skvěle popsal vynikající americký teoretik a architekt Robert Venturi. V dnes již legendární knize (stále čekající na český překlad) Learning from Las Vegas popsal, jak dominantní vliv může mít tato zdánlivě nedůležitá, povrchová vrstva.

Kdo hlídá zájmy města?

Momentálně v areálu mlýnů probíhá další fáze výstavby. Administrativní novostavba, opět od CMC, kancelářské kapacity takřka zdvojnásobí a celý projekt symbolicky i fakticky uzavře – a význam veřejného prostoru otevřeného dvora ještě posílí. Na velkorysé vnitřní náměstí naváže příčná promenáda, která sice koncepčně směřuje k řece, ve skutečnosti ale narazí na nepropustnou hradbu hmoty sousedního projektu (díla jiných investorů i architektů).


Dotaženost detailů je na české poměry nezvyklá.

Je to obrovská škoda, ale rovněž důkaz, že zájmy města už ve fázi jednotlivých projektů nikdo nehlídá ani nekoordinuje. Výsledku se pak není možné divit. Projekt Classic 7 (www.classic7.cz) pro mě přesto představuje jednoznačný důkaz smysluplnosti i komerční úspěšnosti konverze průmyslových budov, které u nás velmi často bývají spíš bezhlavě ničeny a nahrazovány bezpohlavními novostavbami.






Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.