Prokázání viny za týrání je může stát až osm let svobody. Týrání z jejich strany údajně zakusili čtyři svěřenci ve věku od jedenácti do dvaceti let s různými druhy tělesného i duševního postižení. „Nutili je dlouhodobě klečet, bili je po hlavě rukama, smetákem, prutem, naběračkou a lžičkou,“ popsala praktiky pěstounů státní zástupkyně Martina Klvačová. Výjimkou podle ní nebyly ani výhrůžky smrtí nebo „umístěním do blázince“ či škrcení.
Obžaloba má nahrávku z mobilu
„Nedá se říct, že by byly děti trestány. Občas jen některé muselo dostat přes zadek, protože to jinak nešlo,“ zmínila Rosnerová během několikahodinové výpovědi. V slzách připustila jediné pochybení, kdy neudržela nervy a začala sprostě nadávat mentálně postižené dívce kvůli manipulaci s nůžkami. S nahrávkou tohoto incidentu, který si jeden z chlapců zaznamenal na mobilní telefon, operuje obžaloba.
Stejně tak s dopisem poukazujícím na poměry v rodině, který vhodili do schránky důvěry dva svěřenci Rosnerových. Oba včera u soudu vypovídali s vyloučením veřejnosti. Během hlavního líčení na řadu přijdou i znalecké a posudky a výpovědi desítek svědků.
„Kluci nás potřebovali něčím zdiskreditovat, využili situace,“ vysvětluje si náhradní matka počínání obou chlapců v pubertě s tím, že se zřejmě chtěli vymanit z péče pěstounů. Jeden z nich byl podle svědectví manželů výchovný „oříšek“. Romský chlapec podle nich kouřil desítky cigaret denně, lhal, kradl peníze, pil alkohol a napadal Rosnera i další členy rodiny. Druhý chlapec svou zlost údajně ventiloval neustálým znečišťováním domu výkaly. Oba nadále zůstávají mimo rodinu, do které se po obvinění Rosnerových a jejich pobytu ve vazbě postupně vrátilo deset jejích členů.
Podle žalobkyně je u některých svěřenců patrný syndrom týraného dítěte, zážitky se negativně podepsaly na jejich osobnosti amají za následek například sklony k drobné kriminalitě, skleslost až deprese. Fyzické stopy po týrání se po dle Klvačové pěstouni snažili maskovat přikládáním obkladů a masti.
Rosnerová to popírá. Týrání by si podle ní určitě všimli lékaři nebo sociální pracovníci, kteří rodinu často a nehlášeně navštěvovali. „Nikdo si nedokáže představit, jaký je život s takovými dětmi, když dennodenně musíte kontrolovat, jestli nevzali nějaké peníze, co zase vyvedli, co bylo ve škole,“ popsala pěstounka. Pokud dětem způsobovala bolest, bylo to podle ní jen na doporučení lékařů – užitím takzvané Vojtovy metody, která vyžaduje silný tlak na reflexní body u tělesně postižených jedinců nebo švihnutí tenkým proutkem na doporučení neurologa.
Soud pokračuje i dnes. Ještě před jeho zahájením se podle Rosnerové obrátili dva její zletilí svěřenci na prezidentskou kancelář s žádostí o milost pro pěstounský pár.
Obžaloba má nahrávku z mobilu
„Nedá se říct, že by byly děti trestány. Občas jen některé muselo dostat přes zadek, protože to jinak nešlo,“ zmínila Rosnerová během několikahodinové výpovědi. V slzách připustila jediné pochybení, kdy neudržela nervy a začala sprostě nadávat mentálně postižené dívce kvůli manipulaci s nůžkami. S nahrávkou tohoto incidentu, který si jeden z chlapců zaznamenal na mobilní telefon, operuje obžaloba.
Stejně tak s dopisem poukazujícím na poměry v rodině, který vhodili do schránky důvěry dva svěřenci Rosnerových. Oba včera u soudu vypovídali s vyloučením veřejnosti. Během hlavního líčení na řadu přijdou i znalecké a posudky a výpovědi desítek svědků.
„Kluci nás potřebovali něčím zdiskreditovat, využili situace,“ vysvětluje si náhradní matka počínání obou chlapců v pubertě s tím, že se zřejmě chtěli vymanit z péče pěstounů. Jeden z nich byl podle svědectví manželů výchovný „oříšek“. Romský chlapec podle nich kouřil desítky cigaret denně, lhal, kradl peníze, pil alkohol a napadal Rosnera i další členy rodiny. Druhý chlapec svou zlost údajně ventiloval neustálým znečišťováním domu výkaly. Oba nadále zůstávají mimo rodinu, do které se po obvinění Rosnerových a jejich pobytu ve vazbě postupně vrátilo deset jejích členů.
Podle žalobkyně je u některých svěřenců patrný syndrom týraného dítěte, zážitky se negativně podepsaly na jejich osobnosti amají za následek například sklony k drobné kriminalitě, skleslost až deprese. Fyzické stopy po týrání se po dle Klvačové pěstouni snažili maskovat přikládáním obkladů a masti.
Rosnerová to popírá. Týrání by si podle ní určitě všimli lékaři nebo sociální pracovníci, kteří rodinu často a nehlášeně navštěvovali. „Nikdo si nedokáže představit, jaký je život s takovými dětmi, když dennodenně musíte kontrolovat, jestli nevzali nějaké peníze, co zase vyvedli, co bylo ve škole,“ popsala pěstounka. Pokud dětem způsobovala bolest, bylo to podle ní jen na doporučení lékařů – užitím takzvané Vojtovy metody, která vyžaduje silný tlak na reflexní body u tělesně postižených jedinců nebo švihnutí tenkým proutkem na doporučení neurologa.
Soud pokračuje i dnes. Ještě před jeho zahájením se podle Rosnerové obrátili dva její zletilí svěřenci na prezidentskou kancelář s žádostí o milost pro pěstounský pár.
