Armádní tajná služba má stát v první linii v boji proti hackerům a díky připravované novele má k tomu dostat nástroj v podobě sledovacího zařízení nainstalovaného přímo u poskytovatelů internetu. Jaké konkrétní prostředky ke sledování sítě použije však dokument tají.
Největší líheň geniálních hackerů na světě? Rusko, ráj kyberzločinu |
„Vláda prostřednictvím Akčního plánu k Národní strategii pro kybernetickou bezpečnost vydala Vojenskému zpravodajství úkol vytvořit Národní centrum kybernetických sil, které bude zajišťovat oblast kybernetické obrany. Právě Vojenské zpravodajství je pro tuto činnost, vzhledem k jeho působnosti, nejvhodnější institucí,“ míní tiskový mluvčí resortu obrany Petr Medek.
Kontroverzní loterijní zákonKvůli loterijnímu zákonu se vedla kampaň Přichází cenzor. Zapojené firmy a organizace kritizovaly, že sporný paragraf 82 může být využit k cenzurování internetu. Zákon ale nakonec prošel senátem a tak se nyní připravuje ústavní stížnost. Cílem zákona bylo zabránit nelegálnímu sázení na internetu. Neřešil však, jak by to měli operátoři udělat. Ti varovali, že některá technická řešení mohou vyjít až miliardu korun a pro malé poskytovatele internetu to bude likvidační. Více ZDE: Zákon o hazardu zdraží internet, míní odborníci. Účelové tvrzení, oponuje ministerstvo  Sázky na webu. |
Nyní ale proti zákonu vytáhla do boje Česká pirátská strana. „Pravděpodobně budeme postupovat jako v jiných případech týkajících se problematických pasáží zákonů. Příkladem může být cenzorní paragraf 82 a 84 v loterijním zákoně. Pokud navrhovaná novela o vojenském zpravodajství projde sněmovnou, tak určitě rozjedeme informační kampaň,“ upozorňuje předseda pirátů Ivan Bartoš.
K tomu chtějí piráti využít taktiku jaku u kampaně Přichází cenzor. Ta brojila proti loterijnímu zákonu a sdružovala desítky firem a organizací. Mimo jiné se k ní připojil i České telekomunikační úřad či Seznam.
Novelu tehdy hlasitě kritizovala také velká trojka operátorů. „Chceme se s těmi organizacemi zase propojit, protože změna má opět dopad na poskytovatele internetu,“ míní Bartoš.
Loterijní zákon však nakonec i přes snahu desítek subjektů prošel i senátem. Nyní kvůli tomu piráti připravují ústavní stížnost, na kterou v nejbližší době začnou shánět hlasy senátorů.
Snadnější špehování
Podle odborníků je novely zákona o Vojenském zpravodajství problém především v tom, že zatímco o odposleších rozhoduje soud, v tomto případě by mohl vydat příkaz přímo i kabinet.
„Návrh zákona údajně nepředpokládá zásahy do základních práv a svobod a soukromé sféry osob ve větším rozsahu, než je tomu dosud. V tom případě je ale třeba odstranit neurčitost řady pojmů,“ sdělila tajemnice Asociace provozovatelů mobilních sítí Martina Tocháčková.
„Například definice prvků kybernetické obrany je v zákoně velmi vágní a je možné pod ní schovat v podstatě jakékoliv předem nedefinované zařízení s neznámými vlastnostmi,“ dodává. Takové zařízení třetí strany, do kterého operátoři „nevidí“ je trnem v oku i provozovateli registru doménových jmen CZ.NIC.
Hackeři v Rakousku protestují proti chystanému zákoně o telekomunikacích.
„Oni si tam dají zařízení, které je pod jejich kontrolou. Sice deklarují co budou a co nebudou sledovat, ale to není možné. To zařízení je navrženo v zákoně tak, že bude odposlouchávat veškerý provoz včetně obsahu informací. Mohou tak odposlouchávat kohokoliv a to se nám nelíbí a s tím nesouhlasíme,“ oznámil výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip.
Někteří politici už hrozí, že po zvýšení pravomocí vojenských zpravodajů budou chtít i jejich pečlivější kontrolu. „Budu požadovat větší kontrolu Vojenského zpravodajství,“ řekl například pro Českou pozici poslanec Antonín Seďa (ČSSD), který se zabývá bezpečnostní problematikou.
Sobotkovy e-maily
Hackeři se stávají pro společnost stále vetší hrozbou. Národní centrum Kybernetické bezpečnosti zaznamenalo loni v Česku přes 600 bezpečnostních incidentů. Kvůli hackerům navíc evropské firmy firmy přišly v roce 2015 o 1,48 bilionů korun.
Úniky dat a informací se navyhnuly ani tuzemským vrcholovým politikům. Neonacistická skupina se například dostatla k citlivým e-mailům premiéra Bohuslava Sobotky a několika dalších poslanců. Pravidelně se útočí i na weby politických stran.
