Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Šli na dřeň, ale měli inteligentní humor, říká výtvarník o Charlie Hebdo

Afghánistán

  14:12
Francouzský výtvarník, autor řady oceněných komiksů Emmanuel Guibert, byl odmalička ovlivněn tvorbou výtvarníků z týdeníku Charlie Hebdo. Pro Lidové noviny popsal, co zavraždění autoři tohoto týdeníku znamenali pro francouzskou společnost.

Francouzská policie před redakcí týdeníku, kde maskovaní útočníci zastřelili jedenáct lidí foto: Reuters

Jak jste se dozvěděl o tom, co se stalo v týdeníku Charlie Hebdo?

Pracoval jsem doma a najednou slyším zprávy. Ta hrůza mnou úplně otřásla. Jako kdyby někdo zničil naše ikony, které jsme znali desítky let. Když to mám k něčemu přirovnat, je to jako kdyby vám někdo zavraždil Trnku a Švankmajera. Kultovní postavy, které ovlivnily několik generací.

Nyní se hodně mluví o tom, co výtvarníci kreslili v posledních letech. Jaké ale byly jejich začátky?

Asi nejvíc jsem znal Cabuho a Wolinského. Oni byli kamarádi už od šedesátých let. Neprošli traumatem druhé světové války, ale měli válečnou zkušenost z Alžíru. Když se vrátili, byli to „mladí rozlobení muži“, kteří chtěli změnit společnost. Pravidelně přispívali do satirického časopisu Harakiri, který začal vycházet v roce 1969. Cabu i Wolinski představili úplně jiný styl. Radikální, nemilosrdný. Překračovali všechny limity. Tento časopis byl několikrát zakázán kvůli cenzuře, ale vždy se jim podařilo postavit ho znovu na nohy.

Čím se tak odlišovali od ostatních autorů?

Když se pustili do nějakého tématu, tak nerespektovali žádné tabu. Ať už šlo o politiku, náboženství nebo stereotypy každodenního života. Například Wolinski svými erotickými kresbami velmi ovlivnil francouzskou společnost. Bojoval proti sexuální prudérnosti. Oba byli bojovníci, ale nikdo nepředpokládal, že zemřou jako bojovníci.

Titulní stránka týdeníku Charlie Hebdo ze září 2012. „Nesmíte se vysmívat!“...
Karikatura s nadpisem „Mohamedův život - muslimský prorok“ byl na titulní...
„Korán je na h***o, kulky nezastaví,“ stálo na titulní stránce týdeníku Charlie...
Titulní stránka týdeníku Charlie Hebdo z února 2006. Mohamed na obálce říká:...

Cabu i Wolinski založili v roce 1970 týdeník Charlie Hebdo. Jak si vedl u čtenářů? Od roku 1981 se na celých deset let odmlčel...

Charlieho sledovali hlavně mladší čtenáři, kteří byli podobně naladění jako autoři tohoto týdeníku. Časopis byl od začátku dotovaný z jejich soukromých peněz a samozřejmě, že asi dost často prodělávali. Oni totiž odmítali inzerci, chtěli si prostě udržet nezávislost za každou cenu a tak to bylo po celou dobu, kdy Charlie vycházel. V 80. a 90. letech přibývaly další podobné časopisy, ale nikdo neměl laťku tak vysoko. Do Charlieho přispívali ti nejlepší autoři a postupně si vychovávali nástupce, druhou a třetí generaci.

V roce 2011 do redakce někdo vhodil zápalnou lahev. Jak se od té doby změnil život autorů?

Ještě přitvrdili. Měli takové heslo: dokud se něco nestane, dokud někoho pořádně nenaštveme, tak to není dost dobré. Chodily jim tisíce nenávistných e-mailů. Oni si moc dobře uvědomovali, že jsou v nebezpečí. Nejradikálnější byl šéfredaktor, Stéphane Charbonnier. Právě on provokoval nejvíc, protože říkal, že je zodpovědný jen sám za sebe a že si může psát a kreslit, co chce. Neměl manželku ani děti, a tak si takovou nezávislost mohl dovolit. Byl moc statečný, ale bohužel za to zaplatil až příliš vysokou cenu.

Spolupracoval jste někdy s někým z redakce?

Často jsme se potkávali, přece jen svět komiksu a svět satirických časopisů je dost propojený. Naposledy jsem viděl Cabuho vloni, v září. Fascinoval mě, jak se pořád drží v kondici. Bylo mu 76 let, ale pořád pracoval na sto procent. Každý týden kreslil pro tři až čtyři deníky, na jakékoliv téma. On měl image muže, který nerespektuje nikoho, ale jeho respektovali.

ČTĚTE TAKÉ:

Co myslíte, že se stane s týdeníkem Charlie Hebdo?

Těžko říct, protože smrt šéfredaktora a kmenových autorů, to je jako kdyby teroristi usekli hlavu toho časopisu. Nevím, zda ti, kteří přežili, budou schopní pokračovat v práci. Teroristi svým útokem zasáhli naše nejcitlivější místo: svobodu slova. Stejně jako když zaútočili na Dvojčata, taky přesně věděli, že to je symbolické místo pro celou Ameriku. Charlie Hebdo pro nás, pro několik generací byl takový symbol. Ať se v naší společnosti stalo cokoliv, člověk věděl, že Charlie to bude nějak glosovat. I když to byla nějaká tragédie, oni si z toho uměli udělat legraci.

Ve vaší vlastní tvorbě často řešíte vážná témata s humorem. V roce 2010 jste získal Eisner Comics Industry Award, nejvýznamnější oborové ocenění za komiks Fotograf, který se odehrává v Afghánistánu. Tam se také žurnalistika ocitá doslova tváří v tvář smrti.

Můj komiks je vlastně příběhem válečného fotografa Didiera Lefevra, kterého znám od dětství. Jezdí s Lékaři bez hranic po celém světě. Líbí se mi jeho snímky, které nafotil na válečných misích, v Kosovu nebo v africkém Malawi. Napadlo mě, že by bylo zajímavé sledovat ho při práci. Jeli jsme společně do Afghánistánu a já viděl, jak náročné jsou ty situace, které prožívá. Chtěl jsem je čtenářům zprostředkovat. Didier se mnohokrát ocital v situaci, kdy mohl nafotit někoho zraněného nebo umírajícího, ale neudělal to. Vnímal jsem, jak je to pro něj těžké. Ta jedna vteřina, kdy se rozhoduje, jestli překročit určitou etickou hranici. Mít fotku za každou cenu, nebo být jen svědkem.

Autoři Charlieho to měli podobně jako novináři ve válečné zóně. Oni chtěli zachytit co nejvíc, nastavit zrcadlo a neucuknout. Ai když šli hodně na dřeň, tak jejich humor byl inteligentní. Nikdy se nesnížili na primitivní úroveň a to čtenáři oceňovali.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...