Ale zatímco v Rusku a Bělorusku je spojení do jednoho státu přes všechny těžkosti stále velkým politickým tématem, na Slovensku (a v Česku) tomu tak není a zřejmě už ani nikdy nebude. Mimo jiné proto, že ho jako výzvu k činu nevzal za své žádný z významných politiků.
„Důležité jsou volební výsledky. Když ve volbách v roce 1994 kandidovala jedna strana, která měla v programu obnovení Československa, dostala jedno procento,“ připomněl v deníku SME bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský za Křesťansko demokratické hnutí, které také přispělo k rozpadu federace. Souhlasí s tím i sociolog Pavel Haulík, jenž dodal, že náklonnost k bývalému státu vyplývá především z nostalgie mezi starší generací. „Přesto, co lidé (v průzkumu) řekli, tak se v podstatě nikde na Slovensku nesetkáte s aktivitami, které by to chtěly naplnit.“
Už tradičně přitom platí, že se svým samostatným státem je nespokojeno více Slováků než Čechů. Podle průzkumu agentury Median z října loňského roku schvalovalo rozpad Československa 35,7 procenta Čechů a 30,8 procenta bylo proti, zatímco na Slovensku byl tento poměr obrácený (24 procent pro, 40,1 procenta proti).
Ale i na Slovensku platí, že s postupujícími roky se s rozpadem Československa a se svým samostatným státem smiřuje stále více lidí - což je dáno samozřejmě i tím, že „čechoslovakistická“ generace postupně vymírá a mladí Slováci už nic jiného než Slovensko jako svůj „národní“ stát nepoznali. „Vývoj je směrem k akceptování nového státu, ale probíhá mnohem pomaleji, než se dalo čekat,“ konstatoval pro ČTK už předloni sociolog Haulík a platí to dosud.
Zásadní změnu nepřinesly ani úspěšné slovenské reformy. Slovensko je dnes zdaleka nejrychleji rostoucí ekonomikou střední Evropy, ale odstup od České republiky se snižuje kvůli slušné české výkonnosti jen velmi pomalu.
Na druhé straně však už dnes platí, že ještě před několika lety značný zájem Slováků o lépe placenou práci v České republice je už minulostí. Rozdíl v platech stále je, ale už není tak velký, aby se většímu množství Slováků vyplatilo stěhovat se za prací do Prahy.
Mladí už „neví“ Největší podporu má samostatné Slovensko (stejně jako Česko) mezi lidmi, kteří z rozdělení státu a celé transformace vytěžili nejvíc - mezi mladými a vysokoškoláky. Nejmladší generace, která už celý život nebo od dětství žije v samostatných státech, na otázky o bývalém Československu odpovídá všeříkajícím: „Nevím.“
„Důležité jsou volební výsledky. Když ve volbách v roce 1994 kandidovala jedna strana, která měla v programu obnovení Československa, dostala jedno procento,“ připomněl v deníku SME bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský za Křesťansko demokratické hnutí, které také přispělo k rozpadu federace. Souhlasí s tím i sociolog Pavel Haulík, jenž dodal, že náklonnost k bývalému státu vyplývá především z nostalgie mezi starší generací. „Přesto, co lidé (v průzkumu) řekli, tak se v podstatě nikde na Slovensku nesetkáte s aktivitami, které by to chtěly naplnit.“
Už tradičně přitom platí, že se svým samostatným státem je nespokojeno více Slováků než Čechů. Podle průzkumu agentury Median z října loňského roku schvalovalo rozpad Československa 35,7 procenta Čechů a 30,8 procenta bylo proti, zatímco na Slovensku byl tento poměr obrácený (24 procent pro, 40,1 procenta proti).
Ale i na Slovensku platí, že s postupujícími roky se s rozpadem Československa a se svým samostatným státem smiřuje stále více lidí - což je dáno samozřejmě i tím, že „čechoslovakistická“ generace postupně vymírá a mladí Slováci už nic jiného než Slovensko jako svůj „národní“ stát nepoznali. „Vývoj je směrem k akceptování nového státu, ale probíhá mnohem pomaleji, než se dalo čekat,“ konstatoval pro ČTK už předloni sociolog Haulík a platí to dosud.
Zásadní změnu nepřinesly ani úspěšné slovenské reformy. Slovensko je dnes zdaleka nejrychleji rostoucí ekonomikou střední Evropy, ale odstup od České republiky se snižuje kvůli slušné české výkonnosti jen velmi pomalu.
Na druhé straně však už dnes platí, že ještě před několika lety značný zájem Slováků o lépe placenou práci v České republice je už minulostí. Rozdíl v platech stále je, ale už není tak velký, aby se většímu množství Slováků vyplatilo stěhovat se za prací do Prahy.
Mladí už „neví“ Největší podporu má samostatné Slovensko (stejně jako Česko) mezi lidmi, kteří z rozdělení státu a celé transformace vytěžili nejvíc - mezi mladými a vysokoškoláky. Nejmladší generace, která už celý život nebo od dětství žije v samostatných státech, na otázky o bývalém Československu odpovídá všeříkajícím: „Nevím.“
