Prezident Sólyom se vydal loni koncem srpna do jihoslovenského Komárna, aby se zúčastnil odhalení sochy někdejšího uherského panovníka Štěpána. Vrcholní slovenští politici ho opakovaně vyzvali, aby návštěvu zrušil.
Bratislava mu nakonec vstup na Slovensko odepřela a Sólyom se musel zastavit na hraničním dunajském mostě cestou do Komárna. SR svůj postoj zdůvodnila tím, že je nevhodné, aby Sólyom přicestoval 21. srpna, tedy v den výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Mezi nimi byly v roce 1968 i maďarské ozbrojené síly. Maďarský prezident tuto výhradu slovenské vlády odmítl a podal stížnost v Bruselu.
Tu ale Evropské komise nyní označila za neopodstatněnou. "Z analýzy Komise vyplývá, že ustanovení smlouvy Evropské unie a sekundárních právních předpisů se neuplatňují na návštěvy vykonávané hlavou členského státu na území jiného členského státu, a proto podle názoru komise toto údajné porušení není opodstatněné," uvedla EK v prohlášení s tím, že normy, na něž se Budapešť snaží odvolat, se týkají jen lidí, kteří cestují soukromě.
Tímto závěrem Brusel potěšil hlavně slovenské ministerstvo zahraničí. "Věříme, že celá kauza, která nikomu neprospěla, se tímto uzavře a poslouží už jen jako impulz k sebereflexi těm, kdo viděl viníka jen na jedné straně".
Objevily se ale spekulace, že Budapešť přesto hodlá předložit věc do Štrasburku. Evropský soud pro lidská práva bude v takovém případě muset nejprve rozhodnout, zda žalobu k řešení vůbec přijme.
