5. ledna 2009 6:47 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Slovenská eurolaboratoř

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 272Diskuse
Společná evropská měna nahradila 1. ledna 2009 ve slovenských peněženkách slovenskou korunu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Společná evropská měna nahradila 1. ledna 2009 ve slovenských peněženkách slovenskou korunu | foto: ČTK
Bratislavští politici oslavují. Jak známo, Slovenská republika za svou měnu přijala euro, a stala se tak šestnáctou zemí eurozóny. Slovenský premiér Robert Fico si v médiích dokonce libuje, že se tak stalo v nejlepší čas.
Na Slovensku na toto téma zřejmě žádná velká debata nebude, protože všechny tamní důležité politické síly rychlý vstup do eurozóny podporovaly a nainvestovaly do tohoto procesu mnoho politického kapitálu. Krom toho, žádná debata už na faktu, že Slovensko platí eurem, nic nezmění.

Pro Česko se ovšem nyní slovenská ekonomika stává vynikající laboratoří, která na empirických datech může dokumentovat, zdali Češi do eurozóny mají spěchat, či nikoli. Obě ekonomiky, česká i slovenská, jsou si strukturou, úrovní cenové hladiny i hrubým domácím produktem na hlavu velmi blízko. Před listopadem ’89 i po něm procházely naše ekonomiky velmi podobnými procesy a probíhaly tam velmi blízké, zpočátku dokonce totožné reformy. To, jak si Slovensko v příštích měsících a letech povede, bude tedy bezpochyby mít velký vliv na datum přijetí eura v Česku.

Civilizační vítězství. Určitě?
Řada důležitých politických rozhodnutí se ve světě často činí bez důkladné analýzy, ale na základě všeobecně sdíleného názoru, že to je, či není pro zemi dobré. Například maďarský parlament projednal (a přijal) Lisabonskou smlouvu bez toho, aby její text byl přístupný v rodném jazyce zákonodárců – tedy v maďarštině.

V Budapešti asi vládne názor, že tato smlouva pomůže neformálnímu sjednocení všech Maďarů, i těch, kteří nyní žijí mimo maďarské hranice.

Slováci zase nejspíš měli pocit, že v eurozóně je většina nejbohatších zemí EU, a tak je z důvodu prestiže – která je pro slovenské politické elity tradičně důležitým faktorem – vhodné euro přijmout co nejrychleji. Maďaři a Češi v eurozóně přece nejsou! Předběhnout Budapešť i Prahu stojí za to riziko.

Jde přece o jasné civilizační vítězství! Nebo může být všechno jinak?
Klíčový je Ficův výrok o správném načasování. Ten považuji za vyvrácený již teď. Slováci totiž zafixovali svou korunu na začátku léta v kurzu 30:1, který byl nejtvrdší možný, a stalo se tak v momentě, kdy i měny ostatních nových zemí EU byly vůči euru velice pevné – a exportéři si vášnivě stěžovali, že je takový kurz zásadně poškozuje. Od té doby například česká koruna vůči euru oslabila o více než deset procent. Jinými slovy, české zboží v cizině zlevňuje a exportní podniky mají příležitost vylepšit své korunové příjmy. Slovenská koruna se už od léta hnout nemohla a tento stav je definitivní.

Jestliže tedy kurz české koruny v těchto turbulentních dobách může volně reagovat na exportní schopnost podniků a celkový stav ekonomiky, jestliže ČNB může formovat svou úrokovou politiku podle skutečného vývoje naší míry inflace, HDP a obchodní bilance, pak na Slovensku toto již možné není a nikdy nebude.

Slovensko definitivně ztratilo schopnost formulovat svou vlastní měnovou politiku a napříště bude pod kuratelou rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu. Ta bude rozhodovat ve prospěch většiny z oněch 323 milionů obyvatel eurozóny, jejichž ekonomiky jsou momentálně vesměs v krizi, a nebude brát ohled na potřeby ekonomiky slovenské, která je – zatím – v mnohem lepší kondici než zbytek měnového spolku (ale reprezentuje pouhých 1,7 procenta obyvatel eurozóny a cca 0,8 procenta jejího ekonomického výkonu).

Konkrétně: Slovensko v tomto roce bude potřebovat krotit inflaci, což je v příkrém rozporu se zájmem Německa, Itálie a Francie, kterým naopak hrozí deflace a recese. To je také důvod, proč šéf ECB, Francouz J. C. Trichet, souhlasí s tím, aby země eurozóny mohly činit obrovské státní dluhy (schodky státních rozpočtů nad tři procenta HDP), což ovšem – mimo jiné – bude prostřednictvím znehodnocení eura odčerpávat bohatství z těch zemí, které se budou chovat střídmě. Slovensko nemá žádný nástroj, jak tomu bránit, kromě jednoho – začít dělat obrovské státní dluhy také…

Slovensko tedy nezakotvilo v bezpečném přístavu, nýbrž jeho bárka bude nabírat vodu ve vlnách, které větší lodě neohrozí, zatímco svá vesla odevzdala bankéřům do Frankfurtu. Žádnou katastrofu Slovákům nepřejeme a ani, domnívám se, nenastane, ale Bratislava bude muset počítat s tím, že za svůj – poněkud furiantský – experiment zaplatí. Jestliže ještě loni slovenská ekonomika rostla rychleji než česká a inflace byla na Slovensku nižší než u nás, letos tomu bude velmi pravděpodobně naopak.

I kdyby naše vláda avizovaného 1. listopadu 2009 rozhodla, že euro přijmeme v nejbližším možném termínu, tedy 1. ledna 2013, budeme české koruně za ty další čtyři společné roky více než vděčni.
Karel Kříž, ekonom
  • 272Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz