Letité napětí ve slovensko-maďarských vztazích tak dnes dosáhlo nového vrcholu.
Sólyom má během návštěvy odhalit sochu zakladatele uherského státu krále Štěpána I. Svatého. Návštěva se má uskutečnit v době, kdy dvoustranné vztahy dál zatěžuje polemika kolem slovenského jazykového zákona. Budapešť soudí, že zákon znevýhodňuje početnou maďarskou menšinu na Slovensku, a obrátila se kvůli němu mimo jiné na OSN.
"Takto organizovanou návštěvu vnímáme jako vědomou provokaci vůči Slovensku a nemůžeme převzít odpovědnost za důsledky, které ponese, včetně zhoršení slovensko-maďarských vztahů," uvedli v dnešním prohlášení slovenský prezident Ivan Gašparovič, ministerský předseda Robert Fico a předseda parlamentu Pavol Paška.
Výběr termínu je podle nich z historického hlediska necitlivý a netaktní krok vůči Slovensku. Sólyomovi také vyčítají, že neprojevil zájem setkat se během připravované návštěvy s oficiálními slovenskými představiteli.
Maďarům vadí slovenský jazykový zákon
V dokumentu slovenského vedení se dále uvádí, že Slovensko je už několik týdnů vystaveno "hrubým a nevybíravým útokům oficiálních představitelů Maďarska včetně prezidenta Sólyoma" a že "Maďarská republika spustila proti Slovensku bezpříkladnou diskreditační mezinárodní kampaň, založenou na vědomé dezinterpretaci novely zákona o státním jazyku".
Sólyom i dnes kritizoval změny ve slovenském jazykovém zákonu, který posiluje postavení slovenštiny například v úředním styku. Prohlásil, že Maďarsko by mělo svým krajanům v zahraničí zajistit, aby mohli na úřadech používat maďarštinu.
Zákon, který počítá s pokutami za prohřešky vůči slovenštině, kritizovali před časem i někteří další maďarští politici a zabýval se jím také Evropský parlament.
Na Slovensku žije přes půl milionu etnických Maďarů. Ti tak tvoří asi desetinu obyvatelstva Slovenska.
Ke zkomplikování slovensko-maďarských vztahů v posledních letech přispělo také to, že složkou Ficovy vlády se stala Slovenská národní strana, jejíž šéf Ján Slota proslul některými protimaďarskými výroky.
Sólyom už navštívil soukromě Slovensko v roce 2007. I tehdy to mezi oběma zeměmi vyvolalo diplomatickou roztržku.
Za svůj podíl na invazi v Československu v srpnu 1968 se už Maďarsko omluvilo. Nejprve koncem září 1989 schválil maďarský parlament prohlášení, v němž se od účasti Maďarska na intervenci distancoval.
Loni v srpnu se pak jménem maďarské vlády omluvil za účast své země na obsazení Československa ministr kultury István Hiller.
Slovensko-maďarské konfliktyVSTUP SNS DO VLÁDY - Po parlamentních volbách v roce 2006 se stala součástí slovenské vládní koalice i nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota v minulosti například označil prvního uherského krále Štěpána za "maďarského šaška na koni v Budapešti". V reakci na to odložil maďarský premiér svou návštěvu Slovenska. MAĎARSKÁ GARDA - Nacionalistické mimoparlamentní Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) založilo v srpnu 2007 polovojenskou jednotku, takzvanou Maďarskou gardu. Ta vystupuje také proti Slovensku, Rumunsku a Srbsku, kde žije silná maďarská menšina, jež podle názoru gardy čelí národnímu útlaku. Loni v prosinci maďarský soud gardu rozpustil, ta však i nadále působí. SPOR O MAĎARSKÉ NÁZVY V UČEBNICÍCH - Letos v únoru slovenský parlament i přes veto prezidenta Gašparoviče prosadil novelu školského zákona, která zaručuje psaní geografických názvů v učebnicích i v maďarštině a ukrajinštině. Novelu navrhli maďarští opoziční zákonodárci, kteří tak reagovali na to, že školy s maďarským vyučovacím jazykem dostaly loni učebnice vlastivědy, kde byly v textu uvedeny zeměpisné názvy ve slovenštině. BENEŠOVY DEKRETY - Na návrh SNS schválila slovenská Národní rada v září 2007 usnesení o neměnnosti takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce zasáhly do práv maďarské a německé menšiny. Usnesení, které podpořili i poslanci opozice s výjimkou SMK, vyvolalo odmítavé reakce maďarských politiků. PŘÍPAD HEDVIGY MALINOVÉ - Vysokoškolská studentka Hedviga Malinová se podle svého tvrzení stala v srpnu 2006 obětí rasově motivovaného činu, když ji přepadli a zbili dva dohola ostříhaní mladíci. Důvodem údajně bylo, že mluvila maďarsky. Slovenská policie studentku posléze obvinila z křivé přísahy a výpovědi. POLICEJNÍ ZÁSAH PROTI FOTBALOVÝM FANOUŠKŮM - Policejní zákrok z loňského listopadu proti slovenským a maďarským výtržníkům na fotbalovém zápase v Dunajské Stredě, kde žije početná maďarská menšina, označila maďarská vláda jako nepřiměřený a neodůvodněný. Na zásah reagovaly maďarské extremistické organizace demonstracemi před slovenským velvyslanectvím v maďarské metropoli či symbolickou blokádou hraničních přechodů na slovensko-maďarských hranicích. Vedení slovenské policie zásah obhajovalo a tvrdilo, že ho vyprovokovali sami fanoušci. OBVINĚNÍ Z OHROŽOVÁNÍ ÚZEMNÍ CELISTVOSTI - Slovenský premiér Robert Fico letos v květnu obvinil předsedu opoziční Strany maďarské koalice Pála Csákyho a šéfa maďarské pravicové strany Fidesz Viktora Orbána, že ohrožují celistvost Slovenska. Reagoval tak na jejich setkání, během něhož Orbán prohlásil, že červnové volby do Evropského parlamentu rozhodnou o tom, kolik poslanců bude v Bruselu zastupovat Maďary žijící v Karpatské kotlině. |
