Reportéři v ní kabinet Janeze Janši obviňují z každodenního cíleného zásahu do redakční práce a varují před nebezpečím, jaké může znamenat „autoritativní vláda potlačující svobodu slova“ pro celou Evropskou unii, které teď Slovinsko začalo předsedat.
Janez Janša ale nařčení z cenzury s úsměvem odmítá a odkazuje na titulní stránky hlavních slovinských deníků, které plní články kritizující vládu. Samotná petice, iniciovaná deníkářem Blažem Zgagou a televizním reportérem Matejem Šurcem, konkrétní příklady cenzury nezmiňuje.
Že ale něco není v pořádku, prozradil paradoxně sám kabinet. Skupině bruselských novinářů krátce před odjezdem rozdal úhlednou složku o „situaci médií“ obsahující názory, jež cenzuru popírají. Mezi citované se ale vešel i člen správní rady hlavního listu Delo, který říká: „Od té doby, co Janša ztratil vliv na Delo a také Večer, se Delo stalo nezávislým, autonomním deníkem.“ Od té doby, co premiér ztratil vliv... příběh se tak vrací na začátek.
Podle Borise Jaušovece, redaktora Večeru, není v zemi klasická cenzura ve smyslu, že by se články posílaly na úřad vlády ke schválení. „Janša se ale snaží ovlivnit média prostřednictvím firem, které je vlastní,“ tvrdí Jaušovec. Nejvíc se skloňuje obchod mezi vládou a pivovarem Laško, jemuž patří Delo i Večer: vláda koncem roku 2005 prodala státní podíl v největší síti obchodů s potravinami Lašku a šéfové Laška za to poté vyměnili lidi ve vedení Dela i Večeru podle instrukcí vládní koalice.
„Najednou jsem mohl psát jen jeden komentář za měsíc a nesměl jsem kritizovat zahraniční politiku vlády. Šest mých článků nebylo zveřejněno vůbec - prý neodpovídaly standardu listu. Za dvacet let, co tam pracuju, se mi tohle nestalo,“ tvrdí Boris Jaušovec.
Loni, několik měsíců po srpnovém zveřejnění petice, došlo k obratu. Laško, nejmocnější firma v zemi, se s vládou rozkmotřila a opět vyměnila vedení v médiích, která vlastní. Přibylo kritiky vlády, mluví se o návratu části vyhozených novinářů - a Laško čeká vyšetřování antimonopolního úřadu. „Janša se rozhodl zbavit ekonomických titánů, protože ho přestali poslouchat. Co to přinese novinám, to se teprve ukáže,“ říká Jaušovec.
„80 procent našich médií je pod přímým nebo nepřímým vlivem vlády. 30 špičkových novinářů bylo vyhozeno. Petici podepsalo 571 lidí. To přece není normální stav v demokratické zemi,“ tvrdí razantně Blaž Zgaga, spoluautor textu, a dodává: „Chceme mezinárodní šetření. V zemi je cenzura.“
Janez Janša ale nařčení z cenzury s úsměvem odmítá a odkazuje na titulní stránky hlavních slovinských deníků, které plní články kritizující vládu. Samotná petice, iniciovaná deníkářem Blažem Zgagou a televizním reportérem Matejem Šurcem, konkrétní příklady cenzury nezmiňuje.
Že ale něco není v pořádku, prozradil paradoxně sám kabinet. Skupině bruselských novinářů krátce před odjezdem rozdal úhlednou složku o „situaci médií“ obsahující názory, jež cenzuru popírají. Mezi citované se ale vešel i člen správní rady hlavního listu Delo, který říká: „Od té doby, co Janša ztratil vliv na Delo a také Večer, se Delo stalo nezávislým, autonomním deníkem.“ Od té doby, co premiér ztratil vliv... příběh se tak vrací na začátek.
Podle Borise Jaušovece, redaktora Večeru, není v zemi klasická cenzura ve smyslu, že by se články posílaly na úřad vlády ke schválení. „Janša se ale snaží ovlivnit média prostřednictvím firem, které je vlastní,“ tvrdí Jaušovec. Nejvíc se skloňuje obchod mezi vládou a pivovarem Laško, jemuž patří Delo i Večer: vláda koncem roku 2005 prodala státní podíl v největší síti obchodů s potravinami Lašku a šéfové Laška za to poté vyměnili lidi ve vedení Dela i Večeru podle instrukcí vládní koalice.
„Najednou jsem mohl psát jen jeden komentář za měsíc a nesměl jsem kritizovat zahraniční politiku vlády. Šest mých článků nebylo zveřejněno vůbec - prý neodpovídaly standardu listu. Za dvacet let, co tam pracuju, se mi tohle nestalo,“ tvrdí Boris Jaušovec.
Loni, několik měsíců po srpnovém zveřejnění petice, došlo k obratu. Laško, nejmocnější firma v zemi, se s vládou rozkmotřila a opět vyměnila vedení v médiích, která vlastní. Přibylo kritiky vlády, mluví se o návratu části vyhozených novinářů - a Laško čeká vyšetřování antimonopolního úřadu. „Janša se rozhodl zbavit ekonomických titánů, protože ho přestali poslouchat. Co to přinese novinám, to se teprve ukáže,“ říká Jaušovec.
„80 procent našich médií je pod přímým nebo nepřímým vlivem vlády. 30 špičkových novinářů bylo vyhozeno. Petici podepsalo 571 lidí. To přece není normální stav v demokratické zemi,“ tvrdí razantně Blaž Zgaga, spoluautor textu, a dodává: „Chceme mezinárodní šetření. V zemi je cenzura.“
