28. května 2016 13:35 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Smetanova Prodaná
nevěsta slaví už 150 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Prodaná nevěsta: Tomáš Kořínek (Vašek), Kateřina Šmídová Kalvachová (Mařenka) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prodaná nevěsta: Tomáš Kořínek (Vašek), Kateřina Šmídová Kalvachová (Mařenka) | foto: Pavel Křivánek
PRAHA Měla to být jen jednoaktová operetka, kterou chtěl Bedřich Smetana vyvrátit domněnku, že jako vážný „wagnerián“ nesvede napsat něco „lehčího“. Místo toho vznikla Prodaná nevěsta, ze které se časem - a jakoby mimochodem - stala opera tzv. nejnárodnější, doma nejhranější a v cizině nejznámější. Od její premiéry v Prozatímním divadle uplyne 30. května již 150 let.

Smetanovi bylo v té době přes 40 a vzdal už pokusy o uplatnění na evropské scéně jako klavírní virtuos. Snažil se, již pátý rok po návratu ze švédského Göteborgu, budovat svou novou uměleckou existenci v české společnosti. Vedle hudby zaujímala v jeho činnosti důležité místo i služba věci národní. Smetana si byl dobře vědom klíčové role opery v národním životě i nedostatku původní české tvorby na tomto poli.

Jako hudební referent Národních listů (1864-1865) skladatel poukazoval na smutný stav opery Prozatímního divadla, což byla od roku 1862 stálá česká profesionální scéna: „Opery nesmějí být musikální produkce, kde jen se zpívá, aby se zpívalo, kde dostačí, aby vše šlo v taktě a nic nevázlo, kde vždy hlavní věcí jest taktovka. Opery musejí se povznésti na drama, při němž zapomínáme na zevnější mašinérii vedení.“ Díky této kritice se premiéra Smetanovy první opery Braniboři v Čechách protahovala téměř tři roky, ale úspěch měla 5. ledna 1866 nadmíru skvělý, v Praze tehdy neslýchaný. Nabuzený tvůrce proto brzy poté dokončil druhý, tentokrát komický kus - Prodanou nevěstu. Tomu žádné byrokratické překážky či naschvály vedení divadla nestály v cestě, takže „Prodanka“ mohla být uvedena na scénu v krátkém časovém odstupu na konci května 1866.

Libreto k nové opeře napsal stejně jako v případě „Braniborů“ Karel Sabina. Text Smetana obdržel v červenci 1863, složil na jeho základě předehru a vrátil jej Sabinovi k přepracování. Novou verzi od něj obdržel někdy v polovině roku 1864, celou partituru pak skladatel dokončil 15. března 1866. Opera se skládala původně pouze ze dvou jednání a 20 hudebních čísel bylo spojeno mluvenou prózou. Název „Prodaná nevěsta“ vymyslel sám Smetana.

Premiéra, kterou dirigoval autor osobně, neměla takový úspěch ani návštěvnost jako Braniboři v Čechách. Chladnější přijetí zřejmě ovlivnil i strach z blížící se války s Pruskem. Samo dílo ale muselo také ještě projít vývojem, než podle dobového tisku „vzrostlo na skvostnou komickou operu plnou bujného ruchu a neodolatelné komiky, jadrný to obraz venkovského života, ale přece na veskrz hudebně ušlechtilý a jemný“.

Koncem roku 1868 podrobil Smetana operu revizi a 29. ledna 1869 se hrála druhá verze. Ze dvou dějství se stala tři a druhou část autor situoval z návsi do hospody. Přikomponoval také další sbory a árii. Nové dva tance se objevily v třetí variantě 1. července téhož roku. Definitivní podoba, kde Smetana provedl konečné přeskupení čísel opery a mluvené slovo nahradil zpívanými recitativy, zazněla poprvé 25. září 1870.

Popularitu si Prodaná nevěsta, navzdory horšímu startu, získala rychle. První rok byla uvedena desetkrát a v roce 1882 se dočkala sté reprízy. Smetana byl tehdy osobně přítomen. Za jeho života se v Praze odehrálo 128 představení a on sám řídil prvních 48. Opera se stala nedílnou součástí repertoáru Prozatímního, respektive Národního divadla, a postupně i ostatních českých a moravských divadel. Poslední nastudování opery svěřila „zlatá kaplička“ v září 2008 poprvé ve své historii ženě, režisérce Magdaleně Švecové.

Její první mimopražské představení se odehrálo v Plzni 30. října 1869 péčí místního Hlaholu. Obecenstvo Smetanův kus přijalo dobře v roce 1870 v Petrohradu i v Záhřebu (1873), ale zahraniční debut opery tehdy příkře odmítla ruská kritika. Když roku 1892 Prodaná nevěsta senzačně uspěla na vídeňské divadelní přehlídce, prorazila konečně i v mezinárodním měřítku. V Americe se pak poprvé představila v roce 1909 v Metropolitní opeře pod taktovkou Gustava Mahlera a s Emou Destinnovou v roli Mařenky.

ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz