Smrt pražského hasiče ve Zvoli zůstává záhadou. Přesné příčiny se asi nikdy nezjistí

Jan Odermatt Nastoupil k pražským hasičům 13. 12. 1993. Celou dobu sloužil na stanici č. 8 Radotín ve směně B. Po absolvování specializačních kurzů se stal technikem chemické služby. „Byl zkušeným hasičem, pracoval samostatně, ale zároveň uměl podpořit týmovou práci celé jednotky. Jan Odermatt byl skvělý kolega a kamarád. Pro pražské hasiče je jeho odchod bolestnou ztrátou. Čest jeho památce,“ stálo v prohlášení pražských hasičů. „Honza byl pražským hasičem 24 let a celý svůj profesní život prožil v uniformě. Věděl, že dělá prospěšnou práci, kterou se my hasiči snažíme dělat bezpečným způsobem. Když máme na sobě naši moderní hasičskou výstroj, tak si mnohdy připadáme až nesmrtelní. Minulý týden se ale ukázalo, že to vždycky není pravda. Doma byl ten nejlepší táta, v práci zkušený hasič, skvělý kamarád. Byl a vždycky bude jeden z nás. Čest jeho památce,“ řekl ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský na pohřbu.

Bylo něco po třetí hodině v noci 14. února, když se hasič Jan Odermatt spolu s kolegy vydal do haly o rozměrech 70x15 metrů, která byla celá v plamenech. „Věděli jsme, že jeden dělník chybí,“ vysvětil ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský.

Pohřešovaného muže v lakovně ve Zvoli u Prahy našli později toho dne mrtvého. Na svou stanici v Praze-Radotíně se nevrátil ani pětačtyřicetiletý Jan Odermatt. V kritickém stavu jej převezli do nemocnice v Kladně, kde o den později zemřel.

Hasiči pak zřídili dvě komise - první byla ustanovena generálním ředitelem HZS ČR a kromě odborníků z generálního ředitelství HZS ČR v ní byli zastoupeni i příslušníci z jiných krajů. Druhá komise byla ustanovena ředitelem HZS hl. m. Prahy. Obě komise začaly pracovat paralelně, ale nezávisle na sobě. Současně se rozběhlo i šetření Policie ČR.

Vzhledem k náročnosti celého vyšetřování se termín ukončení šetření posunul z původně předpokládaného konce března až na květen a se závěry šetření byli oba ředitelé seznámeni v závěru minulého týdne.

„Obě komise shodně konstatovaly, že nedošlo ke zranění příslušníka jeho zavalením či propadnutím. Zásahová výzbroj i výstroj, kterou byl zasahující hasič vybaven, byla v pořádku. K úrazu tedy nedošlo ani selháním dýchacího přístroje nebo jiných technických prostředků,“ stojí v prohlášení hasičů.

„I přes mnohá zjištění, která pomohla případ osvětlit, se řadu skutečností nepodařilo objasnit. Zejména se jedná o otázku, proč se příslušník oddělil od skupiny. Mohl tak jednat v reakci na informaci, se kterou pracovali všichni zasahující hasiči, že se v objektu nachází pohřešovaná osoba. To už je ale pouhá spekulace a motiv jednání zemřelého hasiče se pravděpodobně nikdy nepodaří odhalit,“ píše se ve zprávě.

Z pohřbu hasiče Jana Odermatta.

V rozhovoru pro server Lidovky.cz začátkem března ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský přemýšlel, co se mohlo ve Zvoli stát. „Byla to složitá situace. Představte si, že jste ve tři ráno ve tmě uprostřed neznámého prostoru, kde jste nikdy nebyli. Navíc v nebezpečném prostředí s minimem informací. A vy se musíte rozhodnout okamžitě. Prostor požáru je úplně jiný svět. Je otázkou, jak se mohl Jan Odermatt nadýchat zplodin. Mohl působit nějaký mechanický vliv, masku si nějak poškodit. Nebo mohl upadnout...“

Na základě podkladů z vyšetřování budou hasiči přijata organizační a technická opatření, aby se další rizika minimalizovala. Půjde například o změnu taktického postupu při zásahu v uzavřených prostorách. Hasiči se budou také snažit sehnat finance na lepší technické vybavení.