Smrtící past na zvířata: z drážních protihlukových stěn není úniku

Je to paradox. Protihlukové stěny by měly zvířata spíše chránit a zamezit jim v tom, aby se volně procházela po trati. Na některých místech je ale jejich vliv zcela opačný. Zvířata, která se do koridoru dostanou, nemají šanci na únik a na trati umírají.

Tento negativní dopad betonových stěn je patrný například na trati z Prahy do Benešova, kde je protihlukových zdí velmi mnoho a železnice tu místy připomíná uzavřené koryto bobové dráhy.

Kočky a psy nikdo nepočítá Podle oficiálních statistik Drážní inspekce zemřelo loni na českých železnicích 20 zvířat. Tedy téměř dvojnásobek toho, co v roce 2009. Skutečný počet usmrcených zvířat bude ale pravděpodobně daleko vyšší. O řadě sražených zvířat se statistici vůbec nedovědí, protože střet s vlakem nikdo neohlásí. Nikdo nepočítá ani vlakem sražená drobnější domácí zvířata jako psy či kočky.

"Velmi často se tu stává, že se mezi stěny dostane nějaké zvíře. A to ať už lesní nebo domácí. Při průjezdu vlaku poté zpravidla nemá šanci. Stěny jsou tu totiž souvislé a zvířata nedokážou najít nouzové východy," popisuje situaci na trati David Novák z Čerčan, který tudy jezdí každý den.

Stěny jsou i v lese
Problému si všímají i tamní myslivci, kteří tvrdí, že na trati takhle zemře ročně až několik desítek divokých zvířat a minimálně stejný počet domácích. "Je to takový koloběh. Vlak zabije srnu a její mršina poté přiláká predátory jako lišky či divoká prasata. Ty poté potká stejný osud," říká Václav Pác z Okresního mysliveckého spolku Praha-východ.

Celou situaci ještě zhoršuje fakt, že stěny lemují benešovskou trať i na místech, kde by logicky vůbec být nemusely. Jenže Správa železniční s dopravní cesty, která je u tratí staví, vysvětluje, že ani tady se jednolitým stěnám vyhnout nelze.

"U Benešova došlo k situaci, že zdi lemují trať na zdánlivě nesmyslných místech, například v lesích. Může za to akustická studie, ze které vyplynulo, že tu byly překračovány hlukové limity i přesto, že nejbližší domy jsou až dole v údolí," tvrdí mluvčí železniční správy Pavel Halla.

Mapa výskytu zvěře
Řešením by mohl být nový zákon o ochraně veřejného zdraví, který počítá s benevolentnějšími hlukovými limity. Zdi se pak už nebudou muset stavět v takové míře.

Českému zvířectvu by mohla pomoci ještě jedna novinka. Ministerstvo dopravy si nechalo vypracovat mapu, která mu ukáže oblasti, kde jsou zvířata nejvíce sužována dopravním ruchem. Bude tedy znát místa, kde je střet auta či vlaku se zvířetem nejpravděpodobnější.

"Je to vlastně několik map na sobě. Na jedné zjistíme výskyt zvěře, na dalších umístění silnic a železnic. Z toho poté dokážeme určit, kde je potřeba zvířata lépe chránit. Buď jim na tom místě zřídíme nějaký přechod či podchod, nebo necháme hlavní tah olemovat pachovými odpuzovadly, aby tam zvířata nechodila," popisuje plán ministerstva dopravy jeho mluvčí Jakub Ptačinský.

Ohrada ze silnic a železnic
Podle něj se takové ekologické doplňky dosud budovaly jen u nových staveb, nyní je chce ministerstvo zřizovat i u starších komunikací. "V Česku jsou opravdu oblasti, kde jsou zvířata uvězněna v jakési ohradě ze silnic a železnic. Abychom umožnili jejich migrování, podkopeme třeba i stávající železniční trať," dodává Ptačinský.