Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Sněmovna přehlasovala Senát. Církevní restituce jsou v rukách Klause

Kostel - ilustrační foto.

Kostel - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Speciál
PRAHA - Po mnohahodinovém jednání odhlasovalo 102 poslanců vyrovnání s církvemi. Takzvané církevní restituce protlačili poslanci i přes veto Senátu. Nyní má zákon v rukou prezident Václav Klaus.
  0:39aktualizováno  1:03

Církve by tak mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí, o které byly připraveny v komunistické éře, a finanční kompenzaci za nevydaný majetek. Levice se pro tříhodinové debatě nakonec hlasování odmítla zúčastnit, její poslanci opustili jednací sál.

ČTĚTE TAKÉ:

Osud zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má nyní v rukou prezident Václav Klaus. Koncem srpna svůj podpis podmínil dodáním záruky, že při vracení majetku nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948.

Premiér Petr Nečas (ODS) ho ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupu komunistů v roce 1948 a 1.lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Jak se bojovalo o církevní restituce

2011:
30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.

25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

2012:
11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.

19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.

7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.

29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.

4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.

17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.

6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.

22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.

28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.

14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.

15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl. Nečas řekl, že věří, že koalice ve Sněmovně senátní veto přehlasuje.

29. srpna - Klaus v dopise Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí restituční hranici 25. února 1948.

3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.

- Ústavní soud stanovil, že dokud zákonodárci neschválí restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy.

5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.

2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím.

Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.

8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi.

ČTK

Autoři: ,

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...