„Myslím si, že buď by se mohlo jednat o rozšíření kompetencí agentury Frontex a nebo by mohla vzniknout nějaká jiná specializovaná agentura, kterou by podpořily jednotlivé členské země a která by také byla financována z evropského rozpočtu,“ uvedl premiér. Podpořit ochranu na vnější schengenské hranici je podle něj potřebné.
Slovensko nasadí policisty na maďarsko-srbské hranici, mají chránit Schengen |
Téma vzniku společné pohraniční stráže označil ve čtvrtek za jedno z témat diskuze hlav států a vlád na summitu evropské osmadvacítky i předseda vrcholných schůzek Donald Tusk.
Potřebu zvýšení kolektivní odpovědnosti ochrany hranice zmiňuje také společné prohlášení premiérů čtyř států visegrádské skupiny vydané před začátkem summitu. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska v něm připomněli, že ostatní státy skupiny poskytly „v duchu skutečné solidarity“ pomoc Maďarsku. Česko a Slovensko po 50 policistech, Polsko 50 až 60 policistů a pět speciálně vybavených vozidel.
Prohlášení premiérů V4 opět jednoznačně odmítá možnost vzniku trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy osmadvacítky. Takový krok by podle skupiny ohrožoval společné úsilí Evropské unie.
Sobotka ve čtvrtek znovu vyjádřil ochotu České republiky přispět do fondů EU, které by měly podpořit stabilizaci zemí, odkud do Evropy přicházejí migranti. Požádal prý ministerstvo zahraniční a financí, aby hledaly finanční zdroje, aby Česko mohlo přispět ještě letos. „Konkrétní částka je teď diskutována mezi ministerstvem zahraniční a ministerstvem financí,“ dodal Sobotka.
Od ledna překročilo hranice Evropské unie přes 710 tisíc migrantů |
Ve středu premiér uvedl, že by mohl už na čtvrtečním summitu zveřejnit částku, kterou ČR přispěje do svěřeneckého fondu EU na pomoc syrským uprchlíkům na Blízkém východě, pokud by na jednání bylo toto téma nastoleno. Upozornil ale také, že Česko už nyní samo financuje řadu různých programů, například na podporu konkrétních uprchlických táborů v Jordánsku.
Do fondu na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v Turecku, Libanonu a Jordánsku by měly členské země EU podle závěrů zářijového mimořádného summitu EU přispět 500 milionů eur (13,5 miliardy korun), a dorovnat tak stejnou sumu poskytnutou Evropskou komisí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu uvedl, že ve svěřeneckém fondu na pomoc Sýrii chybí ze strany členských zemí ještě 225 milionů eur. Dodal, že očekává další konkrétní závazky od zástupců členských zemí při čtvrtečním summitu.
