Řešením uprchlické krize je podle Sobotky obnovení fungujících vnějších hranic EU a větší rozhodnost unie.
„S nebývale velkou migrační vlnou k nám do Evropy přichází stín války, jakou si naprostá většina naší společnosti pamatuje už jen z vyprávění,“ řekl premiér. „S migrační vlnou ale přichází také strach řady našich občanů, na němž parazitují populisté a všichni ti, kdo politicky žijí ze šíření nesnášenlivosti a nenávisti. Jako stoupenci demokracie nesmíme tyto každodenní obavy lidí bagatelizovat. Musíme je vnímat a odpovídat na ně reálným a pragmatickým řešením současné krize,“ uvedl.
Krize by se podle Sobotky měla řešit obnovením fungujících vnějších hranic Evropské unie a stabilizací zemí v bezprostřední blízkosti unie. „Evropa v tomto směru potřebuje mnohem více rozhodnosti,“ zdůraznil. Příčinou migrační krize jsou podle něj především destabilizované a rozpadlé státy. „Chceme-li tuto krizi řešit, našim prvořadým úkolem je nastolení míru ve státech jako je Sýrie, Libye a Irák, a jejich hospodářská a sociální obnova,“ doplnil.
Ocenil nedávné informace, že Slovinsko a Rakousko posílí ochranu hranic. „Pokud budou Rakušané a Slovinci postupovat podobně jako Maďaři, povede to k lepší regulaci migračního toku a uklidnění situace ve střední Evropě,“ řekl premiér. Zároveň ocenil práci českých dobrovolníků s uprchlíky v jiných zemích Evropy. „Když si uvědomíme, že Evropa tu migrační krizi nezvládla, a podíváme se na to, co se odehrávalo na Balkáně, tak řada dobrovolníků z ČR tam odvedla velký kus práce. Oni vlastně do značné míry nahradili instituce EU,“ uvedl.
Sobotka: Junckerova slova o nezměněném přístupu k migraci mě zklamala |
Připomněl také páteční teroristické útoky v Paříži. „Porážka teroristů z Islámského státu musí být prioritou celého mezinárodního společenství,“ uvedl. Lidé by se ale podle něj neměli nechat ovládnout strachem a panikou a „ztratit odvahu být demokraty“.
„Ačkoliv nedávné teroristické útoky v Paříži proběhly v době migrační krize, je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí, šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky,“ dodal.
O migrační krizi v úterý mluvil také bývalý prezident Václav Klaus. „Vidím obrovský problém v nedostatečné vůli, rozhodnosti a ochotě Evropy, s tím něco dělat,“ řekl novinářům při položení kytice u památníku na Národní třídě v Praze. Nynější dění je podle něj signálem, že se blíží nová nesvoboda.
  |
Sobotka si s dalšími představiteli ČSSD připomněl listopadové události také u památníku na Národní třídě v Praze. „Je to oslava faktu, že máme v České republice svobodu a demokracii, ale vždycky 17. listopadu musíme přemýšlet o kvalitě té demokracie a svobody. Je důležité, abychom měli společnost, která nikoho neodsouvá na okraj a myslí i na lidi, kteří mají sociální problémy, na rodiny s dětmi i samoživitelky, na důchodce, na zdravotně postižené,“ řekl novinářům.
Projev premiéra Sobotky při příležitosti výročí 17. listopaduDámy a pánové, sedmnáctý listopad je dnem, který se do historie našeho státu dramaticky zapsal hned dvakrát. V roce 1939 byli nacistickými okupanty zavražděni student Jan Opletal a dělník Václav Sedláček. Následné demonstrace pak vedly k uzavření českých vysokých škol, mnoho studentských představitelů bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů. O padesát let později jsme při Sametové revoluci 1989 odkazovali právě na tuto neochvějnou vůli lidí bojovat proti totalitě, na odvahu studentů hájit svobodu, lidská a občanská práva. Sedmnáctý listopad je dnem, který potvrzuje sílu těchto myšlenek. Potvrzuje, že svoboda, právní stát, ale také humanita, úcta a respekt k názoru druhého jsou základními kameny naší republiky. Naše společnost tyto hodnoty, toto dědictví Masarykova Československa, dokázala uchránit před destruktivní silou dvou totalitních režimů. Víru ve spravedlivou, solidární a svobodnou společnost nám nevzalo ani nacistické vyvražďování, ani desítky let komunistické zvůle. Vždy jsme dokázali vystoupit a znovu si o tyto hodnoty nahlas říct. Činíme tak i v dnešní památný den. S nebývale velkou migrační vlnou k nám do Evropy přichází stín války, jakou si naprostá většina naší společnosti pamatuje už jen z vyprávění. Znovu posloucháme příběhy lidí, kteří ztratili domov, přišli o naději na důstojný život ve své rodné zemi, ztratili příbuzné a většinu svého majetku. Na tyto příběhy musíme reagovat soucitem, solidaritou, ale také rozumem, už jenom kvůli respektu k vlastním dějinám. S migrační vlnou ale přichází také strach řady našich občanů, na němž parazitují populisté a všichni ti, kdo politicky žijí ze šíření nesnášenlivosti a nenávisti. Jako stoupenci demokracie nesmíme tyto každodenní obavy lidí bagatelizovat. Musíme je vnímat a odpovídat na ně reálným a pragmatickým řešením současné krize. Společným řešením, protože žádný evropský stát ji nemůže vyřešit izolovaně. Řešením je ukončení migračního chaosu, obnovení fungujících vnějších hranic Evropské unie a mírová stabilizace regionů v její bezprostřední blízkosti. Evropa v tomto směru potřebuje mnohem více rozhodnosti. A také upřímnosti, pokud jde o pojmenování problémů, jež přinesla často nezvládnutá integrace minulých vln přistěhovalců z muslimského prostředí do většinové evropské společnosti. Příčinou dnešní migrační krize jsou především válkami destabilizované a rozpadlé státy, ve kterých jejich občané ztratili životní perspektivu. Chceme-li tuto krizi řešit, našim prvořadým úkolem je nastolení míru ve státech jako je Sýrie, Libye a Irák, a jejich hospodářská a sociální obnova. Letošní dvojí brutální útok náboženských fanatiků v Paříži nám znovu připomněl, jak nebezpečným fenoménem 21. století je terorismus. Demokracie musí v konfrontaci s bezohledným násilím prokázat svoji sílu a sjednocená Evropa je povinna garantovat svým občanům bezpečí a mír. Nesmíme se nechat zastrašit, musíme trvat na našich demokratických a liberálních hodnotách, včetně rovnosti a tolerance. Porážka teroristů z Islámského státu musí být prioritou celého mezinárodního společenství. A nenechme se manipulovat. Ačkoliv nedávné teroristické útoky v Paříži proběhly v době migrační krize, je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí, šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky. Jsem přesvědčen o tom, že demokracii a právní stát je nutno permanentně a odvážně hájit a bránit. Tak, jak to činili naši předci v listopadu 1939. Stejně jako nespornou hodnotu našeho členství v Evropské unii, kam jsme se mohli vrátit díky listopadu 1989. Jakýkoliv autoritářský režim, jakákoliv izolace naší země mimo EU by totiž byly proti bytostným zájmům našeho národa. Znamenaly by hospodářský i sociální úpadek a zcela jistě i demontáž dnešní svobody a občanských práv. Odmítám, abychom dvacet šest let po Sametové revoluci ztratili odvahu být demokraty. Strach a panika nesmí ovládnout naši mysl a naše srdce. Děkuji vám všem, kteří jste si dnes našli čas na připomenutí sedmnáctého listopadu. Věřím, že stejně jako já jste hrdí na jeho odkaz i na hodnoty, které symbolizuje. |
