19. března 2015 6:26 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Sochy všech tvarů jsou v New Yorku
součástí městské architektury

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Barvy v ulicích. Když v roce 1990 zemřel na AIDS výtvarník Keith Haring, byly... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Barvy v ulicích. Když v roce 1990 zemřel na AIDS výtvarník Keith Haring, byly... | foto: Zdeněk Lukeš
Kdykoli navštívím New York, jsem fascinován tamními výtvarnými díly. Nemám na mysli tradiční figurální sochy v evropském pojetí, i když ty zde také najdeme, a v hojném počtu, ale plastiky abstraktní, šité na míru místu. A protože měřítko města je bez nadsázky monumentální, obří rozměry musí mít i sochy, které je zdobí.

Plastiky, jimiž jeNew York poset, se ale vyznačují ještě čímsi jiným než svou velikostí. Skvěle dotvářejí jeho prostředí, tvoří kongeniální doplněk architektury.
Když jsem kdysi bydlel u svého bratrance výtvarníka v umělecké čtvrti Greenwich Village, bylo ještě možné zahlédnout, jak tehdy mimořádně populární (ale ještě ne zmramorovatělý) Keith Haring klečí na chodníku a kreslí do horkého asfaltu své stylizované figurky. Právě tady se také zrodily největší hvězdy graffiti, ovšem tehdy ještě anonymní, zakládající si na své nezávislosti.

Z galerií do mrakodrapů

Vedle toho tu ovšem bylo pěstováno i „velké“ umění, které mělo samozřejmě své mecenáše. Prostor dostalo nejprve v galeriích (např. známá Zahrada soch na nádvoří Muzea moderního umění). Pak v luxusních vstupních halách firemních mrakodrapů, jež projektovali slovutní architekti: Ludwig Mies van der Rohe, Eero Saarinen, Philip Johnson, Kevin Roche či studio Skidmore, Owings&Merrill (SOM). Právě na takových místech najdeme třeba plátna nebo mozaiky Marka Chagalla, Marka Rothka, Franka Stelly, Andyho Warhola nebo Roye Lichtensteina. Protože prostory jsou to ohromné, často na výšku několika pater, jsou i formáty výtvarných děl velké a působí pak skutečně monumentálně.

V dolní části Manhattanu: Pablo Picasso a jeho Portrét Sylvette.

V dolní části Manhattanu: Pablo Picasso a jeho Portrét Sylvette.

Sochy se pak přestěhovaly na menší přilehlá prostranství zvaná plaza. I ty se musely přizpůsobit nastavenému měřítku, aby je chodci nepřehlédli. Často tvoří materiálový, tvarový a barevný kontrast k poněkud studené architektuře a zabydlují veřejná prostranství. Pojďme si přiblížit alespoň některá z těchto děl.

Když jsem před dvěma týdny s výtvarníkem Jiřím Příhodou instaloval výstavu pražského funkcionalismu v galerii Center for Architecture v kampusu Newyorské univerzityuWashington Square, stačilo jen přejít na druhý chodník a hned tu byla jedna z výborných plastik: bronzová socha legendárního newyorského starosty La Guardii, sice figurální, ale vytvořená s nadsázkou, která tohoto bodrého muže malého vzrůstu zobrazuje trochu jako karikaturu, ale ne zas takovou, aby byla výsměchem. A hned o kus dál je krásný Pablo Picasso - asi desetimetrová betonová plastika Portrait of Sylvette, vyzvětšovaná z původně malé papírové skici. Je to monumentální dílo, jež skvěle zapadá do parčíku obklopeného věžáky studentských kolejí z počátku šedesátých let (navrhl je slavný americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei, později mj. autor známých pyramid v pařížském Louvru).

Popojděme o pár ulic na jih a máme před sebou nově umístěnou lesklou červenou plastiku Balloon Flower známého postmoderního provokatéra Jeffa Koonse, která dotváří prostranství před novou nejvyšší stavbou Ameriky - mrakodrapem WTC 1 (viz též Orientace LN z minulého týdne).

Červená kostka

Naopak k již klasickým dílům patří sochy v okolí. Je to známá červená na koso postavená kostka (Red Cube) Američana japonského původu Isamua Noguchiho, která krásně kontrastuje s jednotvárným černým rastrem ocelového mrakodrapu na Broadwayi 140 (HSBC Bank, Gordon Bunshaft a SOM, 1968).

Nedaleko na Pine Street je zase svěží dílo francouzského výtvarníka a reprezentanta směru art brut Jeana Dubuffeta, vyplňující plazu u budovy Chase Manhattan Bank (opět SOM, 1961). Jde o betonovou skulpturu složenou z bílých prvků, lemovaných pro autora typickou černou linií, které vytvářejí jakousi podivuhodnou organickou architekturu, do níž lze vstoupit (Group of Four Trees, 1969).

V dolní části Manhattanu: Isamu Noguči a Červená kostka.

V dolní části Manhattanu: Isamu Noguči a Červená kostka.

A do třetice Financial District - jen kousek od Wall Street najdeme černou ocelovou plastiku americké sochařky Louise Nevelsonové, nazvanou Shadows and Flags (1977). Ta dnes stojí na náměstíčku, které nese jméno umělkyně. Za pozornost stojí i proslulý pop-artový výtvor Roberta Indiany Love, vytvořený z velkých červených písmen: zdobí roh 6. avenue a 55. ulice.

Nejvíce nových uměleckých děl se dnes objevuje ve čtvrti Chelsea. Lemují zdejší vyhlídkovou promenádu, vytvořenou na viaduktu zrušené železniční trati (viz Orientace LN, 21. 2.). Některá vytvořili známí umělci, jako Ed Rusha, Carol Boveová nebo Charlie Hewitt (hravé Urban Rattle), jiné vznikají jaksi samovolně (zejména graffiti).

Humor v ulicích

Na závěr se musím přiznat, že v New Yorku mne fascinovaly nejen sochy obří, ale takéminiaturní. Výtvarník Tom Otterness vytváří mikrosvěty zabydlené bronzovými figurkami jakéhosi amerického Pataa Mata. Vtipně tak doplnil nástupiště stanice podzemky na křížení 14. ulice a 8. avenue, kde jeho chlapíčci o velikosti několika centimetrů třeba pilkou přeřezávají ocelový pilíř. Moc bych si přál, aby podobná díla - velká i miniaturní -obohatila i naše města. Trochu nám totiž chybí respekt k současnému umění. A někdy i smysl pro humor.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz