25. července 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Současný Amsterdam: revitalizace
přístavu, EYE i dechberoucí výhledy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Námořní muzeum Renza Piana | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Námořní muzeum Renza Piana | foto: Zdeněk Lukeš a jeho archiv
Boom minulé dekády již pominul, přesto zůstalo Holandsko světovou architektonickou velmocí. Díky novinkám posledních dvaceti let se Amsterdam dnes chlubí pestrou architekturou, velkým tématem je revitalizace přístavu či vznik nových dominant města.


Před dvěma týdny jsem slíbil, že se podíváme na nové stavby Amsterdamu. Zatímco naše země se po válce zcela vytratila ze světové scény a ztratila postavení, které měla v meziválečném období, v malém království u Severního moře tomu bylo jinak. Vznikaly tam zajímavé stavby jako na běžícím pásu. V současné době je Holandsko světová architektonická velmoc, i když boom minulé dekády už pominul. Aldo van Eyck, Herman Hertsberger, Remment Koolhaas a OMA, studio MVRDV, Neutelings Riedijk, Frits van Dongen, Mecanoo – to jsou jména těch nejznámějších.

Pro nás je důležité, že i u nás máme několik staveb, jejichž projektanti byli Nizozemci. Jednu z nich jsem v tomto cyklu před časem představil: skupinu ekologických rodinných domků ve Svitavách od ateliéru Mecanoo (článek si můžete přečíst zde). V Praze-Bubenči stojí rezidenční domy Vila Bianca v ulici Pod Kaštany (jméno jim dala vila Jana Kotěry, která je uprostřed nich a již holandský investor rekonstruoval do původní podoby). Domy projektoval další známý Holanďan Eric van Egeraat, mimochodem původně člen Mecanoo. Nedaleko od nich pak najdeme hezké viladomy v ulici Charlese de Gaulla od mladé architektky Saskie Fokkemaové. Nejznámější současný holandský architekt Rem Koolhaas, nositel Pritzkerovy ceny, vyhrál soutěž na urbanismus ostravské Karoliny, která ovšem vyzněla tak nějak do ztracena.

Rodinné domky ve Svitavách jsou u nás zcela ojedinělým příkladem současných staveb, které projektovalo renomované zahraniční studio

Dnešní architektura v Nizozemí je především pestrá. Kromě domácích projektantů tam ovšem staví osobnosti z celého světa. Velkým tématem je také revitalizace přístavních budov, které získávají novou funkci. Vedle nich vznikají nové dominanty, často pro kulturní účely: knihovny, muzea, koncertní sály. Při své poslední návštěvě Amsterdamu jsem několik z nich navštívil (za doprovod i četné informace jsem zavázán architektu Ivo Jelínkovi). Nedaleko centrálního nádraží stojí před sedmi lety dokončená budova Muziekgebouw dánských architektů K. H. Neilsena a P. Hostinga s výrazně převislou střechou, umožňující pořádání hudebních produkcí i v prostoru před objektem.

Koncertní hala

Kromě velkého koncertního sálu se zázemím je tu i jakýsi černý box, který vystupuje z tělesa budovy nad vodní hladinu. V něm je menší sál pro jazzové koncerty s obřím oknem za pódiem, z něhož je nádherný výhled na město. Přál bych Praze podobné moderní zařízení. O koncertním sále se mluví už léta, pokud se najde vhodné místo (ostrov Štvanice, který je zmiňován, za něj nepovažuji), je snad naděje…


Podmanivý interiér knihovny


Nedaleko odtud je další velká budova Openbare Bibliotheek¸ veřejná knihovna architekta Jo Coenena. Zvenku není příliš zajímavá, ale uvnitř se skrývá podmanivý interiér s jednoduchým designem knihovních sálů. V prostorách knihovny se pohybujete samozřejmě bez jakýchkoli omezení, sami si vyhledáváte knížky a registrujete se jen, pokud si je chcete odnést domů. V horním patře je kavárna a nad ní velká vyhlídková terasa. Z ní je pak opět hezký výhled na Amsterdam a jednu z o něco starších dominant – zelenou „loď“ architekta Renza Piana s vědeckým centrem New Metropolis, což je budova neobvyklého tvaru, krytá měděným plechem, jež jakoby se vynořovala z vod zálivu.

Další stavbou – tentokrát zajímavější zvenku – je nový objekt EYE na protějším břehu přístavního kanálu IJ. Autorem je rakouské studio Delugan Meissl, známé projektem Porsche muzea ve Stuttgartu. Bílý objekt, připomínající dynamicky tvarovanou abstraktní sochu, otevřela královna Beatrix loni. Je v něm umístěno muzeum filmu a fotografie Holandského filmového institutu.

Poněkud extravagantní budova EYE na nábřeží ukrývá filmový a fotografický archiv. Otevřena byla v loňském roce.

Atraktivní kulturní zónou je rovněž oblast Museumplein v centru. Na jednom konci parku je slavné Rijksmuseum, na druhém proslulá budova Concertgebouw. Mezi těmito stavbami z 19. století pak vznikly další objekty – Van Goghovo muzeum je pozdní prací holandského klasika Gerrita Rietvelda ze sedmdesátých let (o dvacet let později získalo originální přístavbu od Kisho Kurokawy) a nyní i dostavba Městského muzea (Stedelijk Muzeum), připomínající svým tvarem velkou bílou vanu (arch. Benthem Crouwel). Prohlídku těchto staveb lze prokládat návštěvami designově nápaditých kaváren jako Brasserie Harkema, de Jaren nebo Rem Eiland, vybudovaná na bývalé ropné plošině…

Ana závěr otázka: kolik architektonicky výrazných kulturních staveb vzniklo za posledních 20 let v Praze?


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz