Železný se údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči CME, právníci mu podle spisu v trestné činnosti pomáhali. Soud však dospěl k závěru, že skutky, které popisuje obžaloba, nejsou trestným činem.
Dnešní verdikt je nepravomocný. Čtveřice obžalovaných se práva na odvolání vzdala. Státní zástupce Jaroslav Šaroch si ponechal lhůtu na podání odvolání u Železného, Aleše Rozehnala a Ondřeje Kuchaře, v případě Edity Janečkové se práva na odvolání vzdal.
"Jednání, které bylo kladeno obžalovaným za vinu, samo o sobě nemohlo naplnit znaky skutkové podstaty žádného trestného činu," uvedl při odůvodnění zprošťujícího verdiktu předseda prvoinstančního senátu Alexander Sotolář. K tomu, aby šlo o trestný čin, podle něho nestačí, když je uspokojení nároků věřitele oddalováno nebo ztíženo. Železný měl navíc podle soudu další majetek, který byl dostupný a mohl z něho být splacen závazek vůči CME, jako například sbírku obrazů, starožitný nábytek či obchodní podíl v CET 21. Celý případ je podle Sotoláře "pohrobkem" po sporech Železného a čelního představitele CME Ronalda Laudera kvůli televizi Nova.
Železný dluh uhradil
Železný dnešní rozhodnutí soudu odmítl komentovat. Další obžalovaný, jeho někdejší právník Rozehnal, byl s verdiktem spokojen. Připomněl, že trestní řízení trvá přes sedm let. "Samozřejmě s tou délkou spokojen nejsem, ale hlavní je, že výsledek byl dobrý," uvedl Rozehnal.
"Zvážím odvolání, ale až po písemném vyhotovení rozsudku. Je to velmi složitá věc, hodně právních otázek, skutečně si musím pečlivě prostudovat argumenty soudu," řekl novinářům Šaroch.
Čtveřice chtěla podle obžaloby transakcemi zastřít majetek Železného před věřitelem CME. Americká společnost, která je staronovým majitelem Novy, se v trestním řízení žádné náhrady škody nedomáhala. Pohledávka vůči Železnému ve výši 23,35 milionu amerických dolarů byla podle dřívějšího vyjádření právníků CME v plné výši uhrazena. Za Železného jí prý dluh uhradili vlastníci společnosti CET 21 skupiny PPF a MEF Holding.
Všichni obžalobu odmítají
Železnému i jeho spoluobviněným hrozí dva roky až osm let vězení, všichni obžalobu odmítají. Podle obžaloby se dopustili trestné činnosti v době od dubna 1999 do počátku roku 2001. Poté, co společnost CME uplatnila u Mezinárodního arbitrážního soudu nárok na zaplacení dlužné částky 23,35 milionu dolarů, údajně podnikali po předchozí domluvě právní kroky k převedení movitého a nemovitého majetku Železného na nově zakládané právnické osoby. Železný podle obžaloby s tímto převedeným majetkem nadále disponoval a spoluobvinění prý machinacemi zneprůhledňovali pohyb majetku Železného. Znemožňovali tím údajně naplnění předběžných opatření soudů směřujících k uspokojení pohledávky.
Železný s Rozehnalem byli z poškozování věřitele - CME - obviněni už na podzim 2001, a to kvůli miliardové transakci s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Rozehnal dokonce strávil tři měsíce ve vazbě, z níž byl propuštěn na desetimilionovou kauci. V policejní cele se tehdy ocitl i Železný, u něj ale soud návrh na uvalení vazby zamítl.
Když jim později policie obvinění rozšířila o další skutky, tentokrát spjaté s podezřelými převody majetku Železného na několik společností, obvinila policie i Rozehnalovy kolegy z advokátní kanceláře, Kuchaře a Janečkovou, kteří figurovali ve statutárních orgánech těchto společností.
Podle dalšího podezření Železný snížil hodnotu svého majetku o 77 milionů korun, když s tehdejší manželkou smluvně zmenšili rozsah společného jmění o pohledávku vůči společnosti Tanzberg Mikulov ve výši přes 150 milionů korun. Další pokus poškodit CME se týká údajného odstranění a znehodnocení výše obchodního podílu Železného v CET 21.
Rozehnal figuruje jako obžalovaný i v další Železného kauze - v případu údajného mnohamilionového krácení daní při převodu obchodních podílů v CET 21. Pražský městský soud sice v červnu Železného a dalších pět mužů obžaloby zprostil, odvolací senát však verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Jiný senát městského soudu zase loni v srpnu uznal europoslance nepravomocně vinným z krácení daní při dovozu obrazů z ciziny a uložil mu dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět milionů korun.
