Obžaloba Soghojana viní z toho, že si objednal vraždu arménského podnikatele. Při jím organizovaném vražedném honu byl ale podle spisu omylem zavražděn jiný člověk a další byl pobodán. Městský soud loni v říjnu dospěl k závěru, že se jeho vina neprokázala.
Obžaloba viní Soghojana z organizování vraždy, z pokusu o vraždu a z dvojnásobné přípravy vraždy. Soghojan je podle policie "vorem v zakoně" - vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Muž již dříve obvinění odmítl.
Městský soud osvobodil další muže
Městský soud s ním na podzim osvobodil i další tří muže, kteří se údajně různou měrou na trestné činnosti podíleli - Čečence Gilaniho Alijeva obžaloba viní z organizování vraždy a pokusu o vraždu, Arména Arsena Kakosjana z pomoci k vraždě a Romana Melkonjana z přípravy vraždy.
Psali jsme: |
Vrchní soud nyní mužům zrušil část prvoinstančního rozhodnutí, které se týkalo organizování vraždy a pokusu o vraždu. Melkonjanovi však potvrdil osvobozující verdikt.
Zbylým dvěma obžalovaným - Magomedu Alijevovi, který má české občanství, a Soghojanovu údajnému arménskému pobočníkovi Arsenu Arakeljanovi - vyměřil prvoinstanční senát loni v říjnu tři a půl roku ve vězení za vydírání a 18 měsíců za nedovolené ozbrojování a padělání řidičského průkazu. Také tyto tresty dnes odvolací senát potvrdil.
Nepsané zločinecké zákony
Podle obžaloby si Soghojan vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Státní zástupci tvrdí, že arménský podnikatel se provinil proti nepsaným zločineckým zákonům tím, že ze získané částky milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné pokladny. Soghojan se prý proto s Gilanim Alijevem dohodl na jeho likvidaci. Gilani Alijev pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem Arména, o němž se mylně domníval, že je zamýšlenou obětí. Pobodanému zachránil život rychlý lékařský zákrok.
O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.
Čtěte také |
Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova předloni soudy potrestaly 22 lety vězení. Soghojan pak podle obžaloby v říjnu 2008 a únoru 2009 pověřil Arakeljana sestavením dvou skupin, které měly pronásledovaného podnikatele vyhledat, sledovat a předvést za účelem jeho fyzické likvidace. V jedné ze skupin byl podle spisu i Melkonjan.
Mafie z bývalého Sovětského svazuVor v zakoně (zloděj ze zákona) - Zkušený zločinec a nejvyšší kriminální autorita, která urovnává spory zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Jejich tradice sahá do 30. let uplynulého století. Vor v zakoně musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu. Jejich úkolem bylo udržovat klid mezi konkurenčními skupinami, dohadovat jednotlivá pole působnosti, případně trestat zrádce. Podle Tomáše Šmída, autora knihy Organizovaný zločin v Ruské federaci, působí na území bývalého SSSR asi 700 vorů v zakoně. Dvě třetiny tvoří Rusové a Gruzíni, nejvíce jich je v Moskvě. V současné době podle Šmída vorové fungují na modernějších principech, přesto však mají, zvláště mezi některými národnostmi někdejšího sovětského impéria velkou váhu. Výjimečné je jejich postavení například v Gruzii, naproti tomu ukrajinské zločinecké gangy jsou organizovány moderněji a tradiční vory neuznávají. |
