LONDÝN/PRAHA „Je zajímavé, že moje první cesta do Evropy ve funkci amerického prezidenta začala ve Slovinsku. A Slovinsko bylo první zastávkou i na mé poslední cestě. Kruh se uzavřel,“ podotkl včera americký prezident George W. Bush v Londýně, který byl poslední zastávkou na jeho zřejmě poslední cestě do Evropy. Tím ovšem podobnost mezi oběma návštěvami, mezi nimiž uběhlo sedm let, končí.
Svědčí o tom i průběh jeho týdenní cesty, během níž vedle Slovinska zavítal do Německa, Itálie, Francie a na závěr do Británie. Narozdíl od jeho předchozích pobytů na starém kontinentě jej tentokrát neprovázely masové protesty odpůrců irácké války a levicových odpůrců americké zahraniční politiky vůbec. Ve znatelně harmoničtějším duchu se nesla i jeho jednání s předními evropskými politiky.
Francie – první přítel Ameriky Znát to bylo především ve Francii, kde nyní místo nadšeného kritika americké hegemonie Jacquese Chiraka přebývá Nicolas Sarkozy, pro své vřelé vztahy s USA přezdívaný Sarkozy l' Américain (Američan Sarkozy). Jak podotkl zpravodaj agentury AFP, Bush na sobotní tiskové konferenci v Paříži svého francouzského hostitele hned od počátku tituloval pouze křestním jménem a neopomněl připomenout, že „Francie byla prvním přítelem Ameriky“. Ty tam jsou doby, kdy v americkém Kongresu přejmenovávali smažené brambůrky z French Fries na Freedom Fries.
Vzájemné pochopení nalezl Bush včera i v Londýně, byť v tomto případě bylo naopak o něco chladnější než za vlády někdejšího premiéra Tonyho Blaira. I s jeho nástupcem Gordonem Brownem nicméně americký prezident sdílí obavy z jaderných ambicí Íránu.
Také v britské metropoli nalezl podporu pro zpřísnění sankcí vůči Teheránu – stejně jako předtím u německé kancléřky Angely Merkelové a italského premiéra Silvia Berlusconiho. „Svobodný svět má povinnost spolupracovat, aby zabránil Iráncům v získání dovednosti vyvinout jaderné zbraně,“ zopakoval Bush v Londýně. „A nyní je čas na tom pracovat společně,“ dodal odcházející šéf Bílého domu, jehož funkční období bylo provázeno kritikou za opomíjení Evropy.
Americkému prezidentovi se v Londýně dostalo i dalších, neméně důležitých příslibů. Premiér Brown slíbil, že Británie pošle další vojáky do Afghánistánu, aby pomocí zhruba 52tisícového kontingentu zemí NATO pomohli v boji proti opět sílícímu fundamentalistickému hnutí Taliban. A v Londýně americkému prezidentovi také slíbili, že na pořadu dne zatím není další stahování britských vojáků z Iráku, o němž se spekuluje. „V Iráku je pořád dost práce na dodělání. A Británie hraje a bude dál hrát svoji roli,“ slíbil Brown.
Kandidáti, pak prezident Vztahy mezi britským ministerským předsedou a šéfem Bílého domu jsou přitom mnohem formálnější, než tomu bylo za vlády Tonyho Blaira, který byl Bushovým hlavním spojencem v době iráckého tažení.
Ostatně jak připomněla agentura Reuters, když Brown letos v dubnu zavítal do Washingtonu, zrovna dvakrát nepotěšil současného amerického prezidenta. Ještě než se vypravil za ním, setkal se totiž s kandidáty pro nadcházející prezidentské volby.
Včera završená Bushova cesta do Evropy byla označována za jeho poslední ve funkci prezidenta. Byť to zmiňoval i sám Bush, včera to označil za „spekulace“. „Kdo ví?“ prohlásil v Londýně.
***
„Slovinsko bylo první zastávkou i na mé poslední evropské cestě. Kruh se uzavřel.“
