Analýzu 247 pravomocných rozsudků od ledna 2010 do dubna 2012 si nechala zpracovat vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) a v úterý její výsledky představila novinářům.
"Za velmi důležitý výsledek této analýzy považuji jasné konstatování Transparency International, že zcela chybí specializace mezi orgány činnými v trestním řízení a že je velmi významné plánované založení speciálního protikorupčního státního zastupitelství," řekla Peake.
Vznik tohoto "protikorupčního speciálu" má přinést reforma státních zastupitelství, jejíž připomínkování v pondělí skončilo, a v nejbližších týdnech by jej měla projednat vláda, dodala vicepremiérka.
Nedostatečná výše trestů
Místopředsedkyně vlády uvedla, že v porovnání s obdobnou analýzou z let 2007 až 2009 zcela zmizely případy přijímání úplatků dopravními policisty, které dříve byly velmi časté. Naopak nejčastěji byli přitom za úplatkářství postihováni řidiči, bylo jich 87. Ubylo také pochybení policistů, žalobců i soudců při nasazování odposlechů a sledování osob.
Soudy také častěji přistoupily k individualizaci a přiměřenosti ukládaných trestů, v mnoha případech ale kladou přehnaný důraz na předchozí bezúhonnost pachatele.
Nejčastěji ukládaly podmíněné tresty v průměrné délce 25 měsíců s odkladem na 43 měsíců. Nepodmíněné tresty byly uloženy jen v osmi případech. Za nedostatečnou analýza pokládá výši trestů za nepřímé úplatkářství mezi kmotry a lobbisty na straně jedné a úředníky a volenými představiteli státu na straně druhé.
Odmítáme korupci tolerovat
"Myslíme si, že by sankce mohly dávat společnosti jasně hlasitý signál, že korupce nejen že nebude tolerována, ale že bude i důsledně postihována," uvedla právnička Transparency International Radka Pavlišová.
Poznamenala, že případů nepřímého úplatkářství bylo zaznamenáno pouze devět a obžalovaní byli nezřídka viny zproštěni, nebo jim byly uloženy nepřiměřeně nízké tresty. "Jde zejména o případy úplatné intervence, kterou se jejím pachatelům nedaří bez důvodných pochybností prokázat. Zcela chybí případy sofistikované korupce páchané organizovanými zločineckými skupinami," uvádí analýza.
Navzdory návodům Nejvyššího i Ústavního soudu soudci podle analýzy stále nejednotně posuzovali přípustnost záznamů pořízených soukromými osobami jako důkazy.
