Špačci jsou všežravci. Potravu kombinují, přičemž upřednostňují tu, jež je v daný okamžik a prostředí nejsnadněji dosažitelná. Sbírají žížaly, dokáží ulovit létající hmyz nebo si libují v pojídání sladkého ovoce, především pak třešní.
Nejhorší úroda ovoce od roku 1990. Příčinou jsou především jarní mrazy |
„Ve chvíli, kdy ale převažující potrava není, nebo je jen v omezeném množství, najdou si potravu jinou, která se jim třeba hůře sbírá, jako jsou drobné plody,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. A právě tato situace v letošním roce nastala.
Zahrádkáři zaznamenali v některých oblastech zvýšený „útok“ těchto pěvců na jejich úrodu. „Letos na drobném ovoci škodí více, asi dostávají speciální apetit,“ říká Miroslav Šmoranc, vedoucí odborného oddělení Českého zahrádkářského svazu.
Nedostatek žížal i třešní
Kvůli suchu špačci místy bojují s nedostatkem tolik oblíbených žížal, jarní mrazy „jim“ zase v některých částech republiky poničily třešně. Své zobáky proto netypicky odvrátili například na rybíz a angrešt.
Škody ovšem nezpůsobují jen zahrádkářům, ale rovněž profesionálním pěstitelům. „Vysvětlujeme si to tím, že ve volné přírodě, kde je špaček zvyklý hledat potravu, byla většina peckového ovoce, které on konzumuje, poškozena,“ říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Ve chvíli, kdy mají špačci potravy málo, neváhají se pro ni vydat i tam, kde je větší nebezpečí, tvrdí ředitele České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Nažrat se potřebují především ráno po noci, kdy jsou vyhládlí, a před večerem,“ říká.
Hejno špačků.
Špačci jdou do rizika
Opatření, která v předchozích letech běžně fungovala, ovšem ptactvo tento rok kvůli nedostatku potravy v přírodě často příliš neodrazují. „Špačci jsou letos agresivnější, útočnější. Nemají jinou možnost, tak volí riziko, nebojí se tolik,“ popisuje Ludvík. Někteří sadaři podle něj tak dokonce neváhají usadit se pod stromy a hlídat je osobně do doby, než dozrají.
Na rozdíl od vinařů pěstitelé jiných druhů ovoce nemají povoleno hejna hladových špačků střílet. V páchání škody na úrodě jim tak brání převážně mechanickými zábranami. „Účinné je zabezpečit strom síťovinou proti ptactvu,“ přibližuje Martin Ludvík nejběžnější způsob ochrany. Používají se také makety dravců nebo se pouštějí jejich zvuky.
„Na stromy lze dávat i cédéčka. Problém je v tom, že si na ně ptáci rychle zvyknou,“ líčí Šmoranc s tím, že odradit ptactvo může i přítomnost koček. Nejlepší metodou, která prý zaručeně funguje, je však podle Ludvíka použití klasických dravců prostřednictvím sokolníků. Nejde ovšem o lacinou záležitost.
Najmutí sokolníka za účelem odhánění špačků může vyjít na několik tisíc korun. Ještě o něco finančně náročnější je pak pořízení poplašného plynového děla, které vydává hlasité rány za účelem zastrašení ptáků.
Letošní jarní mráz byl kritický nejen pro třešně, ale téměř pro všechny druhy ovoce. Největší škody napáchal na jablkách, nejvíce pěstovaném druhu v Česku. „V květnu jsme škody vyčíslili zhruba na půl miliardy korun, tak tři sta milionů z toho budou jablka,“ přibližuje předseda ovocnářské unie Ludvík.
Podle Miroslava Šmorance ze zahrádkářského svazu postihly mrazy nejvíce úrodu v jižních a západních Čechách a na severní Moravě. Ovoci uškodily i rozsáhlé vlny krupobití nebo velmi chladné a deštivé počasí koncem dubna, tedy v období, kdy zrovna kvetlo.
