„Viděli jsme zprávy o pokusu o převrat v Černé Hoře v loňském roce. A o zatčení ruských občanů. Tento fakt je argumentem ve prospěch přijetí této země do NATO,“ uvedl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na pondělní tiskové konferenci v Bruselu. Všechna ruská média tuto zprávu zveřejnila s komentářem mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové. Ta už poněkolikáté nazvala obvinění z účasti ruských tajných služeb na pokusu o převrat v Černé Hoře „čistou lží“.
Přísloví o vagonu
Jako Rusové na Krymu, Srbsko chce anektovat část Kosova, tvrdí kosovský prezident |
Ihned po vystoupení Stoltenberga „jakoby náhodou“ některá ruská média obvinila bývalého prezidenta Černé Hory Mila Djukanoviče z toho, že se z budovatele komunismu rychle převlékl v prozápadního politika, ale ve skutečnosti navázal nejužší kontakty s italskou mafií. Díky ní zbohatl na pašování drog a cigaret. Jinak jsou podle ruských novinářů Černohorci naladěni silně prorusky, což se samozřejmě nelíbí západním politikům. To dokládá i černohorské přísloví „S Rusy nás je 200 milionů, bez Rusů půl vagonu“.
Tento přímořský stát je už několik let cílem ruských podnikatelů a politiků, kteří zde propírají své nelegální zisky a investují do nákupu hotelů a restaurací. Ruští zbohatlíci zásadně posílili místní korupční prostředí. Čistě obchodní zájmy v posledním roce přerostly v zájmy politické.
Převládající ruskou verzí se po prohlášení Stoltenberga stala tato: NATO si vymyslelo a narafičilo pokus o převrat, aby z něj mohlo obvinit Rusko a Černohorce tak dotlačit k rychlejšímu se podřízení Alianci.
Černá Hora i Srbsko jsou země, na které se upírá pozornost Moskvy v naději, že se v budoucnu stanou základnami Ruska v Evropě. Nejdřív je ale zapotřebí v nich vyvolat vnitropolitický chaos, poštvat proti nim další země regionu a naladit veřejné mínění tak, aby věřilo, že jediným zachráncem jsou Rusové. To je rétorika provládních ruských sdělovacích prostředků dnešních dnů. Balkán je v nich jedním z hlavních témat. A ruští analytici neskrývají, že cílem Moskvy je nedopustit, aby Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora vstoupily do NATO a dále se sbližovaly se Západem.
Vděčni za pár milionů
Rusko například neustále zdůrazňuje, že pomohlo Srbům zlikvidovat nevybuchlé nálože NATO, které zde zůstaly z dob války s Kosovem. V roce 2014 Rusko poskytlo pomoc Srbsku zasaženému povodněmi a posléze lesními požáry. Loni v listopadu Moskva předala Bělehradu šest letounů MiG-29, proběhlo i několik společných vojenských cvičení. Od roku 2014 až dosud Rusko investovalo do srbských programů ale jen 40 milionů dolarů (miliardu korun). Je to sice mnohem méně, než investuje do Srbska Evropská unie, jejíž pomoc se počítá v mi liardách eur, ruská propaganda ale dokáže své dary lépe zviditelnit. Třeba agentura Sputnik je v Srbsku oblíbená a citovaná, zvláště objevují-li se v ní sliby Moskvy pomoci Srbsku vrátit Kosovo.
