"Nemám rád Bonda," řekl tehdy. "Nejsem si jistý, že Bond je rozvědčík. Myslím, že je velký omyl zařazovat Bonda do kategorie špionážní literatury. Zdá se mi, že je to spíš určitý druh mezinárodního gangstera s povolením zabíjet, jak se říká. Je to člověk mimo jakýkoli politický kontext. Bonda například vůbec nezajímá, kdo je prezidentem Spojených států nebo Sovětského svazu."
Interview bude tento týden znovu vysílat televize BBC4 v pořadu "Jejich vlastními slovy", který formou archivních záběrů představí některá velká jména britské literatury.
"Dnes bych byl mnohem vlídnější," řekl Le Carré magazínu Radio Times poté, co svůj někdejší rozhovor znovu zhlédl.
Přesto se ale jeho názor na Bonda patrně v zásadě nezměnil. "U Bondových kořenů je něco fašistického a materialistického. Člověk si nemůže nepomyslet, že by stejné věci dělal pro kteroukoli jinou zemi, pokud by dívky byly tak hezké a Martini tak suché," řekl.
Podle jeho názoru lidé pod vlivem filmových verzí Bonda ztratili ze zřetele jeho knižní podobu.
"Bondovky" jsou dílem spisovatele Iana Fleminga (1908-1964). Na rozdíl od Le Carrého děl v nich má velké místo násilí.
Le Carré také pochybuje o věrohodnosti Bonda jako postavy. On sám prý ve své knize Vyzvědač, který přišel ze zimy, psal o realitě, zatímco u Fleminga je to "fantazírování".
Oba spisovatelé po určitou dobu pracovali pro britskou tajnou službu. Le Carré do svých knih přenesl některé své zkušenosti z té doby, zatímco Bondova dobrodružství mají do reality daleko. Pro mnohé Brity je ale právě tato postava kvintesencí britského rozvědčíka. Před třemi lety musel dokonce tehdejší šéf výzvědné služby MI6 při náboru do ní upozorňovat, že skuteční špioni se agentovi 007 nepodobají. "To je největší mýtus o této službě. Skutečně nemáme povolení zabíjet," řekl.
