Někteří budoucí velvyslanci tak nemohou plánovat svůj odjezd, nemají totiž pověřovací listiny s podpisem prezidenta pro předání v budoucí zemi působení.
Jmenování velvyslancůPodle ústavy jmenuje vedoucí zastupitelských úřadů prezident. Jejich jmenování spolupodepisuje premiér nebo jím pověřený ministr. Současná praxe je taková, že ministr zahraničí vládě navrhne kandidáty, které po schválení kabinetem jmenuje prezident. Podle slov šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka v Právu se však jedná o "zvykové právo". |
"Ministerstvo bude přešlapovat a místě"
Naopak odcházející velvyslanci, jež se mají ze zahraničí vracet do pražského ústředí, nevědí, na kdy mohou návrat plánovat. Ministerstvo zahraničí zase netuší, jak může počítat s jejich nástupem do některého z odborů.
"Pokud se problém nevyřeší, může být rotace velvyslanců zastavena. Nastane nejistota a ministerstvo zahraničí bude přešlapovat na místě," řekl zdroj obeznámený s poměry na ministerstvu.
Schwarzenberg byl v pondělí na Hradě (VÍCE ČTĚTE ZDE), jak rozhovor o velvyslancích dopadl, není jasné. Ukazuje se, že se jedná o kompetenční spor. Hrad uvádí, že jmenování a odvolání velvyslanců je pravomocí prezidenta, a tak chce mít Zeman větší slovo. To se ale nelíbí ministrovi. Na ministerstvu zahraničí panují obavy, že Hrad zablokuje jmenovací proces velvyslanců až do konce funkčního období ministra.
Nesoulad mezi hlavou státu a ministrem se začal týkat nejen klíčových zemí, ale i těch méně exponovaných. Spor nastal poté, co začal Zeman prosazovat své kandidáty na velvyslance, Schwarzenberga hlavně popudil návrh instalovat choť bývalého prezidenta Livii Klausovou na Slovensko jako velvyslankyni. Ministr už měl vybraného nynějšího generálního sekretáře Jaromíra Plíška. Zeman dále prosazuje do Ruska bývalého kosmonauta Vladimíra Remka, naopak údajně blokuje diplomata Pavla Fischera do Vídně.
ČTĚTE TAKÉ |
Potíže by mohly být i s pozicemi velvyslanců v Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Saúdské Arábii, Dánsku, Bělorusku, Kanadě, která je důležitá pro jednání o vízech, či Vatikánu. Ze zmiňovaného Slovenska má odejít velvyslanec Jakub Karfík, měl údajně zamířit do Polska.
Například do Saúdské Arábie by měl jet diplomat Jiří Slavík, na mise při OSN ve Vídni náměstek ministra Vladimír Galuška. Změna by mohla nastat též v misi v Bělorusku, kam prý jede bývalý politik a někdejší velvyslanec v Chorvatsku Karel Kühnl. Do Dánska se chystá bývalý Klausův muž Jiří Brodský.
Forejt do Vatikánu?
Ve hře o Vatikán prý je nadále šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, jehož do centra katolického světa prosazoval exprezident Václav Klaus, a ministrovi se to nelíbilo. Forejt sice avizoval, že na Hradě zůstává, velvyslanecká pozice ve Vatikánu ho ale údajně stále zajímá.
Podle stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je nynější spor mezi Hradem a Černínským palácem "trochu trapný". Schwarzenberg podle něj ze své pozice nakonec ustoupí a svolí ke kompromisnímu řešení. Ministr zahraničí se často nedokáže na prioritách zahraniční politiky dohodnout s předsedou vlády, což umožňuje Zemanovi větší zapojení do diplomacie, míní Zaorálek. Větším pochybením je podle něj prozrazení jmen kandidátů.
