Německá kancléřka Angela Merkelová se nedávno nechala slyšet, že Srbsko ještě není na členství v EU připraveno, a to zejména kvůli neurovnání vztahů právě s Kosovem.
Ještě donedávna kosovští Albánci i Srbové svorně tvrdili, že spolu chtějí jednat. Každá ze stran ale sváděla na tu druhou, že si s nimi nechce sednout k jednomu stolu a dohodnout se na nějakých kompromisech. Takže rozhovory od července nepokračovaly. Průlom nastal minulý týden v pátek, kdy obě strany uzavřely pod patronátem EU alespoň dohodu o společné hraniční kontrole, ve které je zmíněna existence „společných, jednotných a bezpečných stanovišť“ na všech přechodech mezi Kosovem a Srbskem.
ČTĚTE TAKÉ: |
V praxi to bude znamenat, že zde budou hlídkovat jak srbští, tak kosovští policisté a celníci -což je významný srbský ústupek, protože donedávna nechtěli umožnit Prištině, aby zde měla členy svých bezpečnostních složek. Nicméně kde všude policisté budou, kolik jich bude či jak budou prohledávat auta, to ještě musí být dodatečně dojednáno. Rozhovory proto včera pokračovaly a měly by se uskutečnit i dnes.
Od pondělí také Srbové rozebírají zátarasy (bylo jich celkem kolem dvaceti), které na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak stály a blokovaly dopravu. Ale uspokojí tato horečná aktivita země Evropské unie? Včera to spíše nevypadalo.
Dohoda přišla příliš pozdě?
V pondělí debatovali o kandidátském statusu pro Srbsko ministři zahraničí EU. Nicméně nedohodli se na nějakém jednoznačném postoji a konečné rozhodnutí nechali až na pátek na unijní lídry. Příliš nadějí Srbům nedali ani Poláci, kteří nyní předsedají Evropské unii. Jejich zástupce po jednání šéfů diplomacií sice uvedl, že vítá novou dohodu o hranicích, nicméně prý „možná přišla příliš pozdě “ na to, aby Srbsko získalo pozvánku do evropského klubu.
Jak prohlásil pro bělehradské rádio B92 srbský vicepremiér Božidar Djelič, „24 zemí v pondělí bojovalo za Srbsko, zatímco zbývající tři si kladly další podmínky“. Vicepremiér neupřesnil, o které státy šlo, nicméně dodal, že kriticky se k Bělehradu staví zejména země, jejichž vojáci byli v severním Kosovu zraněni. Z toho vyplývá, že měl na mysli zejména Německo a Rakousko. Jejich vojáci sloužící v misi KFOR byli totiž na konci listopadu napadeni a postřeleni, když se snažili odklidit barikády vytvořené kosovskými Srby.
Pryč se zátarasy. Němečtí vojáci z jednotek KFOR odstraňují ze silnice ve vesnici Jagnjenica ostnaté dráty, které bránily v příjezdu k přechodům se Srbskem.
Právě Rakušané prosazují, aby Srbsko na summitu EU získalo jen takzvaný „podmínečný“ kandidátský status a aby konečné rozhodnutí bylo odloženo až na březen. S tímto řešením souhlasí podle serveru EUObserver prý i Němci, Dánové, Finové či Britové. Bělehrad by tak měl tři měsíce na to, aby dokázal, že plní všechny dohody uzavřené s Kosovem.
„Navzdory všemu, co jsme udělali, stále není jasné, zda Srbsko dostane opravdový kandidátský status nebo jen nějaký podmíněný, což je pro nás nepřijatelné. Musíme počkat na 9. prosinec,“ uvedl ve svém prohlášení srbský prezident Boris Tadič. Vůdce opoziční Srbské pokrokové strany Tomislav Nikolič (dříve šéfoval Srbské radikální straně) se nicméně již nechal slyšet, že by vláda měla odstoupit a v zemi by se měly konat předčasné volby, jestliže Srbsko kandidátský status nyní nezíská. Zároveň kabinet kritizoval za to, že „napínal“ mezinárodní společenství a situaci nijak neřešil a teď vše dohání na poslední chvíli.
