Bělehrad loni v dubnu podepsal s EU takzvanou stabilizační a asociační dohodu (SAA), která představuje pomyslné vykročení k možnému členství v unii a jejímž podpisem se země zavazuje provést reformy v oblasti politiky, ekonomiky či lidských práv.
Kvůli nedostatečné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ale nezačal proces její ratifikace v členských státech EU, jenž musí být pro vstup dokumentu v platnost nejprve úspěšně dokončen. Cílem zmiňované prozatímní dohody je normálně uvést v platnost obchodní pasáže SAA předtím, než ratifikace skončí. Ale i proti tomu se opakovaně až do dneška stavělo Nizozemsko.
"Pro Srbsko mělo dnešní jednání velký praktický význam. Dohodli jsme se, že se k tématu vrátíme po šesti měsících a rozhodneme o případném zahájení ratifikace stabilizační a asociační dohody," uvedl v Bruselu český ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. Srbové budou moci nově vyvážet některé své výrobky do unie bez cla. Konkrétní produkty jsou vyjmenovány právě v prozatímní dohodě, která má zhruba 800 stránek. Netýká se však jen obchodu, srbští studenti například díky ní budou moci studovat na univerzitách v Evropské unii a budou moci využívat studijní program Erasmus.
ICTY stíhá osoby obviněné z válečných zločinů spáchaných za občanské války v bývalé Jugoslávii v 90. letech. Po Srbsku v minulosti požadoval kromě jiného dopadení bývalého velitele bosenskosrbské armády generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče.
Zatímco v prvním případě se to Bělehradu zatím nepodařilo, ve druhém ano a proces s Karadžičem už v Haagu začal. Nizozemsko ale požadovalo i dopadení Mladiče, kterého ICTY viní mimo jiné z genocidy kvůli masakru 8000 bosenských Muslimů ve Srebrenici v roce 1995.
Hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz ve své nejnovější zprávě zveřejněné koncem minulého týdne uvádí, jak Bělehrad s tribunálem spolupracuje. "Je nezbytné, aby úřady i nadále spolupracovaly takovým způsobem," uvedl. Postoj Nizozemska do jisté míry souvisí i s tím, že právě jejich vojáci tvořili mírové jednotky, jež nebyly v roce 1995 s to masakru ve Srebrenici zabránit. Dnešní rozhodnutí také znamená, že srbská proevropská vláda nyní bude moci podat v brzké době oficiální přihlášku do EU.
