Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Stany, fotbálek a 2442 strávníků. Fotoreportér LN přibližuje život v rakouském uprchlickém táboře

Svět

  12:34aktualizováno  14:28
TRAISKIRCHEN (Rakousko) - Hned u stanice rychlodráhy na vídeňském předměstí Traiskirchen je malý krámek s občerstvením. Kebaby a jiné dobroty ze své vlasti tam prodává Jusuf. Je mu 23 let a jeho rodina, která krámek vlastní, přišla z Turecka. V posledních měsících se jejich klientela podstatně rozrostla.

Potyčka připomínající řecko-římský zápas. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

V Traiskirchenu je totiž uprchlický tábor, nebo, politicky korektně řečeno Spolkové centrum podpory pro azyl a v něm právě nyní sídlí 2442 potenciálních strávníků.

Jusuf za pultem zrovna dává malou lekci německého jazyka jednomu z uprchlíků. Předvádí výrostkovi v baseballové čapce výslovnost slova „danke”.

„Na nedostatek byznysu si rozhodně stěžovat nemohu,“ říká s úsměvem. Ptáme se, jakou zkušenost s novými sousedy mají místní. „Lidé jsou jako prsty na ruce, každý je jiný,” vysvětluje. Podle něj by tam někteří vůbec neměli být, jsou problémoví. Většina uprchlíků jsou ale slušní lidé, vděční za to, co dostávají. Osobně má tak trochu špatnou zkušenost se Syřany.

Poznámka k videu: Natáčení a fotografování v uprchlickém táboře je ošemetná věc. Lidé si jej nepřejí nejenom proto, že je narušeno jejich již tak neexistující soukromí. Často může jít o jedince, jejichž identifikace může vést k tragickým následkům pro ně, nebo jejich blízké. Proto snímáme lidi s jejich svolením, nebo snímek rozostříme. Setkali jsme se s mnoha lidmi, kteří byli sdílní, ale nechtěli dovolit obrazový záznam. Jazyk je ta největší bariéra. Oni neumějí víc než pár slov anglicky nebo německy, my neumíme arabsky nebo persky. Na základní sdělení to možná stačí, na delší příběhy, nebo složitější myšlenky ne.

Lidé ve městě mají s cizinci dlouholeté zkušenosti. Ti, kteří chtějí vyjádřit nesouhlas, určitě přišli na demonstraci v červenci. Proběhla přes policejní zákaz před branami tábora, byla iniciovaná vídeňskou iniciativou „Freedom, not frontex” a protestovala proti „nelidským podmínkám v táboře”. V té době měl tábor rekordní obsazení kokem čtyř a půl tisíce lidí. Sešlo se kolem 500 demonstrantů, k větším střetům s odpůrci nedošlo.

Podle nového zákona, schváleného 1. října (“Bundesverfassungsgesetz über die Unterbringung und Aufteilung von hilfs- und schutzbedürftigen Fremden“, Federálni ústavní zákon o ubytování a rozdelení cizincu kteri potrebuji pomoc a ochranu) spolková vláda Rakouska bude mít právo umísťovat uprchlíky v budovách, které vlastní, nebo kontejnerech na pozemcích, které vlastní, aniž by se tázala zemské nebo místni správy.

V současné době se to týká měst Althofen, Ossiach a Steyregg. V nejbližších dnech bude oznámeno dalších 12 míst.

Traiskirchen je obec 20 kilometrů od Vídně, takzvaný „speckgurtel”, širší předměstí. Císař Josef II do místního zámku Möllersdorf umístil kasárna, která se stala postupem času špitálem, vězením, dělostřeleckou školou, výchovným ústavem. V roce 1956 budova našla svoje nové poslání. Tábor zde zřízený zachytil vlnu uprchlíků z Maďarska. Potom přišli utečenci z 68 roku z Československa, v roce 1989 ze zemí socialistického bloku, potom ze zemí bývalé Jugoslávie. Čechoslováků tudy prošlo mezi lety 1968 a 1989 ročně několik desítek tisíc.

Jako balónek může posloužit cokoliv. Třeba i gumová rukavice.
Uprchlík si nese zavazadla do svého stanu.

V roce 1990 byla kapacita omezena na 1000 lidí. V současné době je zde umístěn často více než trojnásobek tohoto počtu.

Poté, co prošli registrací a dostali identifikační kartu, mohou lidé volně přicházet a odcházet. Peníze a telefony si samozřejmě mohou ponechat. Většina lidí žije ve zděných budovách, kolem 700 ve stanech, po 8 osobách. Doba jejich pobytu se pohybuje mezi týdnem až několika měsíci. Podle údajů rakouského ministerstva vnitra státní náklady na osobu a den jsou 20,50 euro na dospělého, děti vyjdou na 90 euro na den (jsou umístěny v menších ubytovnách, Rakušané jim platí školu, učitele, pomůcky). Na rok 2016 se odhaduje 420 milionů eur na výdaje na základní opatření.

Volte, jak VY myslíte. Současná uprchlická krize se odráží na předvolební kampani. Volby 11. října se asi ukáží jako čas lámání chleba pro vládní koalici. Sociální demokraté ztrácejí půdu pod nohama. Svou nenávistí trávím vaše srdce je napsáno na přelepce posprejovaného plakátu nacionalistické extrémní pravice ve Vídeňských ulicích. Jinak je tu bezpečno.

Zobrazit celou fotogalerii

Prohlédněte si pohodlně všechny fotografie

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...