NEJAKTUÁLNĚJŠÍ ZPRÁVY: |
Ve chvíli, kdy se obyvatelé obou povltavských měst bezmocně dívali na stoupající hladinu, zazněla z jejich radnic naléhavá žádost, aby vodohospodáři na Slapech a Orlíku ubrali.
„Velmi nás rozladilo, že vltavská kaskáda začala více a více vypouštět. My v Kralupech teď cítíme každý centimetr,“ říkal v úterý okolo poledne starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček. Stále stoupající Vltava mohla kromě materiálních škod ohrozit mnoho lidí na životech, upozornil také. V době, kdy průtok Vltavy činil zhruba 3250 metrů krychlových, bylo podle Holečka třeba snížit tento objem alespoň na 2800 kubíků.
Ministr zemědělství Petr Bendl nakonec včera odpoledne nařídil, aby se průtok vltavské kaskády snížil o 400 metrů krychlových za vteřinu. Starostu Holečka tím částečně uklidnil. „Nejsem odpovědný pracovník, ale můžu říct, že Kralupy na tom byly opravdu špatně,“ vysvětlil Holeček, proč Bendla o pomoc žádal.
ŽE ZA POVODNĚ MŮŽE KASKÁDA? NESMYSL!Přehrady mají i jiné priority než zabránit vodnímu masivu. „Bez vltavské kaskády by z Vltavy byla špinavá stoka,“ říká ředitel závodu Horní Vltava podniku Povodí Vltavy Zdeněk Zídek. LN Starostové zaplavených obcí si stěžují, že správci vltavské kaskády zaspali. Že mohli přehrady preventivně upouštět dříve a škody by byly menší. Umí kaskáda takto ovlivnit průběh povodně? |
Z podobně postiženého Mělníka ale zní ostrá kritika na ministrovu adresu dál. „Je to od něho sice hezké, ale z Orlíku na Mělník je to osmnáct hodin. Měl s tímto krokem přijít o den dřív. Situace by nebyla tak havarijní,“ zlobil se starosta Ctirad Mikeš.
Může za to Praha
Vinu ale dává především hlavnímu městu. „Kdyby se Praha lépe připravila, nemusela by města pod ní být v takové krizi.“ Jenomže politici a vodohospodáři podle Mikeše průtok vody podřizují jen tomu, aby to zvládla Praha, a na menší města za ní už nemyslí.
"Vltavská kaskáda dělá stejné chyby jako při poslední velké povodni v roce 2002," dodává mělnický starosta. Hlavní je elektřina, pak povodně, myslí si i levicový ekolog Jan Zeman. „Na přehradách se postupuje podle manipulačního řádu. Pokud je v něm potlačena protipovodňová funkce, což na vltavské kaskádě prokazatelně je, tak se může lehce stát, že to tu povodeň ještě zhorší. A to se přesně stalo,“ míní Zeman.
„U nás bohužel vždy rozhoduje zájem výroby elektřiny, plavby a rekreace. Protipovodňová ochrana jde zcela stranou,“ dodává muž, který se problematikou povodní zabývá. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala přiznává, že v manipulačním řádu se s protipovodňovými opatřeními skutečně až tolik nepočítá.
LIPNU SE NEDAŘÍ SNIŽOVAT HLADINU:Jihočeský Rožmberk, vodní díla Lipno a Husinec jsou plné vody, vodohospodáři museli mírně zvýšit odtoky. Nejhorší situace je na Rožmberku, kde byl odtok zvýšen o pět krychlových metrů za sekundu. Na vodní nádrži Husinec je voda stále v neovladatelném prostoru, vyprazdňovat se bude ještě několik dnů. Lipno kulminuje už několik hodin, současným odtokem 100 kubíků za sekundu se nedaří hladinu snižovat. |
Vltavská kaskáda totiž podle něho primárně neslouží jako retence před velkou vodou, ale plní účely hydrologické, energetické a v neposlední řadě slouží turistice a rybolovu. „V té době tam nemohlo být o dva metry méně, protože bychom byli v rozporu s manipulačním řádem,“ vysvětlil Kubala, proč jeho lidé nezačali odpouštět vodu před týdnem, hned jak začalo vydatně pršet.
I když má podle ekologa Zemana Povodí Vltavy co dohánět, je stejně jen mýtem, že by kaskáda zvládla jakoukoli povodeň. „V červnu roku 1954 lilo tři dny jako z konve. Na Vltavě vznikla obrovská povodňová vlna a narazila na prázdnou Slapskou přehradu. Ta se měla napouštět půl roku, byla ale plná už za tři dny. Zadržela ale povodeň a zachránila Prahu. A vznikla legenda, že vltavská kaskáda ochrání Prahu před povodněmi,“ zmiňuje.
Tato legenda ale splaskla v roce 2002, kdy katastrofální povodně způsobily značné škody v povodí Vltavy.
