"Vládní návrh je výhodný pro stát, církve i obce a přinese rychlé řešení 18 let trvajícího problému," řekl bývalý místostarosta Červené Řečice na Pelhřimovsku Jiří Jedlička.
Řešení výčtovým zákonem nebo podle restitucí fyzických osob, jak navrhuje poslanec ODS Vlastimil Tlustý, by podle něj znamenalo zdlouhavé vracení většího objemu majetku, než s jakým počítá vládní předloha.
"Čouhá z toho jak sláma z bot, že panu Tlustému o tyhle věci nejde," prohlásil Jedlička s tím, že poslanci podle jeho vyjádření nebude pro podpoření zákona stačit jen lepší zdůvodnění výše finanční náhrady.
Vláda počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, což podle Jakuba Pobiše ze Svazu měst a obcí představuje 20.000 hektarů zemědělské půdy a 65.000 hektarů lesů.
Za nevydané pozemky o celkové rozloze 167.000 hektarů chce vláda zaplatit náhradu ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Podle Tlustého a dalších kritiků tato kompenzace není dostatečně zdůvodněna.
Obce podle Pobiše i Jedličky považují tento požadavek za legitimní při projednávání zákona, aby bylo zřejmé, že se náhrada vyplácí oprávněně. Další odklady nebo zamítnutí normy by nic neřešily vzhledem k tomu, že senátoři už před rokem navrhli Ústavnímu soudu v zákoně o půdě zrušit ustanovení, které blokuje nakládání s bývalými církevními pozemky.
Bez stížnosti by zákon nevznikl
Bez této stížnosti by nynější zákon nevznikl, míní Popiš. Připomněl, že snahy o církevní restituce výčtovým zákonem ztroskotaly už ve vládě vedené ČSSD v letech 2004 a 2005. Politické důvody podle starostů vedou i ČSSD k odmítání nynějšího vládního řešení.
Jedlička odmítl argumenty, že církvím byla většina majetku vrácena výčtovým zákonem už v roce 1990. Díky němu církve dostaly zpět jen 170 budov a klášterních areálů ze 135.000 katastrálních položek.
Obce kvůli blokačnímu ustanovení v zákoně o půdě nemohou s pozemky nakládat, což přinejmenším komplikuje stavbu veřejných budov, infrastruktury, komunikací nebo domů.
Například starosta Kosoře u Prahy Karel Kindl popisoval několikaleté martyrium s rekonstrukcí jediné přístupové silnice o délce 1,1 kilometru, která se podařila jen díky souboru smluv o budoucích kupních a směnných smlouvách mimo jiné s vyšehradskou kapitulou jako bývalým vlastníkem pozemků.
Řešení výčtovým zákonem nebo podle restitucí fyzických osob, jak navrhuje poslanec ODS Vlastimil Tlustý, by podle něj znamenalo zdlouhavé vracení většího objemu majetku, než s jakým počítá vládní předloha.
"Čouhá z toho jak sláma z bot, že panu Tlustému o tyhle věci nejde," prohlásil Jedlička s tím, že poslanci podle jeho vyjádření nebude pro podpoření zákona stačit jen lepší zdůvodnění výše finanční náhrady.
|
Obce kvůli blokačnímu ustanovení v zákoně o půdě nemohou s pozemky nakládat, což přinejmenším komplikuje stavbu veřejných budov, infrastruktury, komunikací nebo domů.
Za nevydané pozemky o celkové rozloze 167.000 hektarů chce vláda zaplatit náhradu ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Podle Tlustého a dalších kritiků tato kompenzace není dostatečně zdůvodněna.
Obce podle Pobiše i Jedličky považují tento požadavek za legitimní při projednávání zákona, aby bylo zřejmé, že se náhrada vyplácí oprávněně. Další odklady nebo zamítnutí normy by nic neřešily vzhledem k tomu, že senátoři už před rokem navrhli Ústavnímu soudu v zákoně o půdě zrušit ustanovení, které blokuje nakládání s bývalými církevními pozemky.
Bez stížnosti by zákon nevznikl
Bez této stížnosti by nynější zákon nevznikl, míní Popiš. Připomněl, že snahy o církevní restituce výčtovým zákonem ztroskotaly už ve vládě vedené ČSSD v letech 2004 a 2005. Politické důvody podle starostů vedou i ČSSD k odmítání nynějšího vládního řešení.
Jedlička odmítl argumenty, že církvím byla většina majetku vrácena výčtovým zákonem už v roce 1990. Díky němu církve dostaly zpět jen 170 budov a klášterních areálů ze 135.000 katastrálních položek.
Obce kvůli blokačnímu ustanovení v zákoně o půdě nemohou s pozemky nakládat, což přinejmenším komplikuje stavbu veřejných budov, infrastruktury, komunikací nebo domů.
Například starosta Kosoře u Prahy Karel Kindl popisoval několikaleté martyrium s rekonstrukcí jediné přístupové silnice o délce 1,1 kilometru, která se podařila jen díky souboru smluv o budoucích kupních a směnných smlouvách mimo jiné s vyšehradskou kapitulou jako bývalým vlastníkem pozemků.
