Tato věková skupina je v rámci republiky vůbec nejsilnějších skupinou uchazečů o zastupitelská křesla. Šedesátníci a starší tvoří takřka 16 procent všech kandidátů, naproti tomu mladí lidé ve věku od 25 do 29 let se na kandidátkách podílejí jen necelými sedmi procenty.
I když by se vysoký podíl šedesátníků dal částečně vysvětlit tím, že v Česku je 6800 obcí a starší lidé kandidují zejména na malých vesnicích, což statistiku trochu zkresluje, z hlediska věkového složení kandidátek je trend patrný.
Ve volbách v roce 1994 se ucházelo o hlasy 12 procent lidí, kteří překročili šedesátku, což tuto věkovou skupinu řadilo až na čtvrté místo v pořadí. Od té doby se ale podíl kandidujících "důchodců" rok od roku zvyšuje až na dnešních 16 procent. Někteří politologové to vysvětlují jednoduše. Navzdory proklamacím o nutné obměně čerstvé politické krve se starým politickým matadorům z radnic příliš nechce.
Mladí mají pocit, že se jich komunální politika netýká
"Ta statistika mimo jiné hovoří o tom, že kdo se dostal do zastupitelstva třeba po čtyřicítce, chce v politice zůstat a nemá zájem na tom, aby ho někdo vystřídal," řekl LN politolog Jan Bureš, který sám kandiduje v komunálních volbách. Na druhou stranu podle něj mladí lidé příliš netouží stát se komunálními politiky, protože mají pocit, že se jich tato politika na rozdíl třeba od celostátní tolik netýká. "Přemýšlejí více ideologicky, třeba na levici či na pravici, více je proto oslovuje třeba kampaň v parlamentních volbách," domnívá se Bureš.
Podle statistických čísel to každopádně vypadá, že se zastupitelstva obcí a měst v brzké budoucnosti stanou doménou lidí v důchodovém věku. V roce 1994 kandidovalo za různé strany v komunálních volbách 20 000 šedesátníků a starších, což představovalo na kandidátkách dvanáctiprocentní podíl. Letos se bude o hlasy voličů ucházet přes 32 000 uchazečů z nejstarší věkové skupiny, tedy o třicet procent víc než před šestnácti lety.
Celkový podíl šedesátníků na kandidátkách už je šestnáctiprocentní, tedy nejvyšší ze všech věkových kategorií. Na druhém místě figurují lidé mezi 35 až 39 lety (14,8 procenta). Tradičně nejstarší politickou stranou alespoň v komunální politice přitom zůstávají komunisté. Šedesátníci tvoří takřka polovinu (46,76 procenta) všech kandidátů KSČM pro nadcházející komunální volby, zatímco v roce 1994 to bylo jen 24 procent.
Nejstaršímu kandidátovi je 102 let
Průměrný kandidát komunistů "zestárl" od té doby o pět let. V roce 1994 mu bylo 50, letos 55. Komunisté se v letošních volbách mohou pochlubit i vůbec nejstarším kandidátem. Stanislav Spáčil kandiduje ve věku 102 let za KSČM v Křenovicích u Slavkova. "Je pořád vitální, jezdí na kole. Myslím, že zastupitelem už jednou byl, ale někdy po válce," řekl LN starosta Křenovic Jaromír Konečný.
Ani pravicové strany ale v komunální politice nemládnou. Průměrnému kandidátovi ODS v roce 1994 bylo 41 let, letos překročil pětačtyřicítku. Celkový podíl šedesátníků na kandidátkách občanských demokratů se od té doby zvýšil takřka trojnásobně. Také nové strany politického spektra ale na mladé tváře příliš nesázejí. Věci veřejné, které se v Poslanecké sněmovně chlubí plejádou mladých dam po dvacítce, nasadily do komunálních voleb kandidáty s průměrným věkem 41,5 roku, o necelý rok mladší je průměrný kandidát TOP 09.
Navzdory proklamacím o nutné obměně čerstvé politické krve se starým politickým matadorům z radnic příliš nechce.
Více o tématu politické dlouhověkosti čtěte ve víkendovém vydání novin
