Stasi si o obchodování s krví vězňů vedla složky pod heslem "Dárcovství krve pro bavorský Červený kříž". Získaná krev se shromažďovala na východoněmeckém ministerstvu zdravotnictví, které ji následně prostřednictvím státní exportní agentury prodávalo švýcarským obchodníkům. Ti zajišťovali dodávky do Bavorska.
Praxe Stasi dosáhla vrcholu v polovině 80. let. Lékaři tehdy v nepravidelných časových intervalech navštěvovali několik věznic a pokaždé vzali krev až od 70 lidí. Někdejší šéf transfuzní stanice v Erfurtu Rudolf Uhlig nyní přiznal, že "dárci" byli pouze vězni. "Nevěřím, že tehdy krev daroval někdo ze zaměstnanců (věznic), byli to všechno jen zadržovaní," řekl Uhlig televizi ARD.
Nucené odběry
Podle studie BStU se v některých případech zdravotní sestry zdráhaly krev odebírat. V archivu je zaznamenáno svědectví jedné z nich, podle níž bylo zřejmé, že vězni k odběru nepřistupovali dobrovolně, ale byli k němu nuceni.
Bavorský červený kříž přiznal, že krev z východního Německa v minulosti nakupoval. "Hluboce litujeme, že se bavorský Červený kříž pod jiným vedením v 80. letech na této činnosti podílel," sdělil ARD tiskový mluvčí zdravotnické organizace. Podle něj už nyní nelze zjistit, zda tehdejší vedení bavorského Červeného kříže vědělo o původu krve - tedy že jde o krev vězňů, kteří byli k odběru přinuceni.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vězni? Levná pracovní síla
V posledních letech se vynořuje stále více informací o tom, že Stasi zneužívala východoněmecké vězně s cílem získat pro komunistický režim devizové prostředky. V minulosti vyšlo najevo, že vězně jako levnou pracovní sílu zprostředkovaně využívaly západoněmecké zásilkové služby Quelle a Neckermann a také švédský nábytkářský gigant Ikea. Ten se loni za tuto praxi omluvil.
Tento týden BStU rovněž upozornil, že výrobky východoněmeckých vězňů kupovaly i západoněmecký potravinářský řetězec Aldi a automobilka Volkswagen. "Studie zjistila, že Ikea byla jen špičkou ledovce," citovala agentura Reuters mluvčí BStU. "Někteří vězni byli k práci nuceni proti své vůli a za okolností, které ohrožovaly jejich zdraví," dodala mluvčí.
Televizní stanice ARD uvedla, že Aldi odebíral z Východního Německa punčochy, které ve firmě Esda Thalheim vyráběly vězeňkyně. Volkswagen si zase nechával vyrábět mlhovky, zadní světla a části stěračů do golfů a dodávek u firmy VEB Fahrzeugelektrik ve východoněmecké Ruhle, která podle dokumentů také využívala práce vězňů.
Společnosti Aldi i Volkswagen popřely, že by o podílu vězňů na výrobě odebíraných výrobků věděly. "Volkswagen nikdy neinicioval ani neschvaloval využívání vězňů ve východoněmeckých firmách, natož aby z toho profitoval," uvedl koncern v prohlášení.
