Průměrný poslanec si proto má polepšit měsíčně o téměř pět tisíc korun, ministr až o sedm tisíc a nejlépe placení ústavní činitelé, jako prezident či předseda Ústavního soudu, okolo třinácti tisíc. Rozdílné tabulky Podle rozsudku Nejvyššího soudu z konce loňského roku, který má redakce LN k dispozici, ministerstvo použilo nesprávný údaj o průměrných příjmech v nepodnikatelské sféře, který nebral v úvahu zkrácené úvazky.
Plné znění klíčového rozsudku najdete zde: |
Ministerstvo vypočítává základnu z čísel Českého statistického úřadu. Ten pravidelně zveřejňuje dvě tabulky: průměrné platy v přepočtu na počet zaměstnanců státního sektoru a průměrné platy v přepočtu na plné úvazky. Oba údaje se liší, neboť ne každý zaměstnanec pracuje na stoprocentní úvazek, tedy osm hodin denně.
Hledá se řešení
Rozdíl mezi oběma položkami přitom činí přibližně patnáct set korun. „V souladu se zákonem je pouze takový postup, při němž bude zohledněno, zda zaměstnanec dosáhl do výpočtu zahrnuté měsíční mzdy výkonem práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu,“ zní klíčová pasáž v rozsudku.
Ministerstvo zatím neví, jak zareaguje. Resort si ale zatím za výpočtem stojí a podle vyjádření, které poskytl LN, z něj vychází i základna stanovená pro letošek. „Je to čerstvá informace, o vhodném řešení teprve rozhodneme,“ řekl k rozsudku mluvčí Petr Sulek.
ČTĚTE TAKÉ: |
Soudci, kteří jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy, se mohou domáhat doplatku mzdy i zpětně. Pro ostatní veřejné činitele stanovil platovou základnu přímo zákon, takže třeba poslanci mají smůlu. Nároky z doby před rokem 2011 jsou již promlčené.
„Je to důkaz svědčící o žalostném stavu, v němž se nachází platy ústavních činitelů,“ řekl k verdiktu soudu šéf NKÚ Miloslav Kala.
