Stát se dohodl s církvemi, do roku 2014 zmrazí platy duchovních

Sdělil to mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík. Pro církve to podle serveru iDnes.cz, který o dohodě informoval, znamená, že do roku 2014 budou ročně dostávat na platy duchovních více než jednu a čtvrt miliardy korun. Na rozdíl od minulosti tyto peníze ale už stát nebude každoročně navyšovat podle toho, kolik duchovních církve zaměstnávají.

Duchovních je stále více Počet duchovních se za poslední roky stále zvyšuje. Například v roce 2000 jich bylo 3500, předloni už 4755 a stát na jejich platy vydával o 700 milionů více.

"Budeme moci snadněji hospodařit, protože prostředky budou dopředu známy. Negativem je podvázanost navyšování duchovních. Nedomnívám se ale, že je to záležitost, která by měla mít praktické dopady na věřící," řekl serveru hlavní ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.

Rok 2014 není závazný
Deklaraci podepíše Besser, pražský arcibiskup Dominik Duka, předseda Ekumenické rady církví v ČR Joe Ruml a tajemník Federace židovských obcí v České republice Tomáš Kraus. Dokument připravilo ministerstvo kultury, které se však k jeho obsahu až do podepsání odmítá vyjadřovat.

Čtěte také Věřících ubývá, duchovních přibývá. Stát musí platit církvím víc a víc

Deklarace není právně vymahatelná a církve předběžně počítají, že by mohla platit kratší dobu než do roku 2014. "Může se stát, že bude platit rok dva a poté přijdou jiné podmínky, které byly dojednány v rámci majetkového vyrovnání," upozornil Ruml.

Úspory a majetková vyrovnání
Podle serveru svedly obě strany k dohodě dva důležité okamžiky: snaha posunout jednání o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi a úspory státní pokladny. Vláda deklarovala, že sníží platy úředníků, a krácení peněz hrozilo také kněžím nebo rabínům. Proti tomu se ale církve ohradily a vznikl oboustranný kompromis.

"Duchovní nejsou státní úředníci, takže není důvod, aby se s nimi zacházelo jako s ostatními. Proto vykrystalizovala dohoda zmrazit objem prostředků, které jdou na platy duchovních," řekl Kraus.

Majetkové vyrovnání je prioritou
Ministerstvo již dříve uvedlo, že zmrazení platů je první a nezbytným krokem k následné dohodě o majetkovém vyrovnání mezi státem s církvemi. Původní návrh vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) počítal s tím, že stát bude vracet církvím hodnotu 134 miliard korun. Topolánkova vláda ale v parlamentu s dohodou neuspěla.

Nynější kabinet Petra Nečase (ODS) si narovnání vytkl jako jednu z priorit a v koaliční smlouvě i programovém prohlášení se zavázal, že tuto otázku uzavře co nejdříve. Besser již dříve uvedl, že vládě by ji mohl předložit do letošního června.

Podle Krause by stát mohl na jaře znát složení komisí, které by návrh dolaďovaly. "V minulé vládní konstelaci byly dvě. Jedna byla expertní, kde byli zástupci církví. Druhá vládní, s experty na vládní úrovni. Předpokládáme, že něco takového bude fungovat i nyní," uvedl.

"Je pravděpodobné, že v tomto roce dojde k rychlému a intenzivnímu jednání o majetkovém narovnání. Je shoda na obou stranách ta, že narovnání a model financování církví budou řešeny spolu," řekl Ruml. Návrh Topolánkovy vlády počítal, že se splátkami restitucí nebudou další peníze církve dostávat.

Pokud by stát restituce nevyřešil do roku 2014, církve by pravděpodobně počty duchovních navyšovaly z vlastních prostředků.