Zeman v projevu zopakoval, že je přesvědčen o tom, že v době hospodářského růstu má být rozpočet přebytkový, v časech krize schodkový. Pochválil plnění letošního státního rozpočtu, které zřejmě skončí přebytkem.
Sobotka: Koalice je dohodnutá na rozpočtu, deficit je realistický |
Dotace na obnovitelné zdroje Zeman označil za batoh plný kamení a za nesmyslnou politiku bývalého ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Nynější vládu podle něho neomlouvá, aby s ní něco nedělala. „Ať už by to bylo pomocí daňových, nebo jiných opatření,“ uvedl Zeman.
Druhým břemenem jsou podle Zemana sociální dávky, a to ty, které podle něho lidem škodí například tím, že je odnaučují pracovat. Jmenoval doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, ale také podporu v hmotné nouzi. „Měli bychom omezit sociální dávky těm, kdo odmítají pracovat a posmívají se těm, kdo poctivě každý den chodí do práce,“ řekl prezident poslancům.
Zeman pochválil ministra Babiše
Prezident pochválil ministra financí Andreje Babiše (ANO) za přebytek v letošním rozpočtu, který ke konci listopadu činil 55,5 miliardy korun. Připomněl, že při jmenování současné vlády řekl, že pokud šéf státní kasy dosáhne vyrovnaného rozpočtu, navrhne ho na Nobelovu cenu za ekonomii. „Ještě je prosinec, těch 55 miliard se může rozplynout. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru,“ uvedl Zeman s tím, že se jedná o jeho tradiční bonmot.
Ohledně plnění nynějšího rozpočtu Zeman ocenil, že přebytku se dosáhlo nejen růstem ekonomiky, ale taky rozumnou daňovou politikou a lepším výběrem daní. Kritizoval naopak to, že část přebytku vyvolalo podle něho razantní snížení investic. „Ptám se, co způsobuje, že například stavebnictví, které je indikátorem konjunktury, je stále ještě pod úrovní roku 2008,“ řekl.
  |
Ministr financí během sestavování rozpočtu podle Zemana „hraje v oslabení“ proti ostatním ministrům a musí hledat zastání u premiéra či prezidenta. To ale nesmí být nekritické. Přes své dvě výhrady rozpočet podporuje. „Celkově návrh státního rozpočtu považuji za pozitivní a i tímto projevem mu vyjádřím svou podporu,“ uvedl.
Zeman v projevu pochválil rozpočtovou politiku vlády, kterou vedl. Kriticky se naopak vyjádřil k postupům následujících vlád. Připomněl údajná slova někdejšího premiéra za ČSSD a nynějšího šéfporadce ministerského předsedy Vladimíra Špidly o tom, že „zdroje jsou“. „Ukázalo se, že zdrojem je státní dluh,“ řekl prezident. Uvedl, že ekonomika tehdy rostla o pět až šest procent. Za zločin číslo dvě označil následnou restriktivní rozpočtovou politiku pravicových vláda za krize.
Prezident poslancům připomněl i svá další ekonomická pravidla. Výdaje na investice mají být podle něho vždy vyšší než výdaje na spotřebu domácností, a ty mají být zase vyšší, než je spotřeba vlády. „Každý ministr je připraven utratit neomezené množství prostředků,“ varoval. Zeman rovněž zdůraznil, že pro reálný ekonomický růst je důležitá investiční dynamika. Nejdůležitější jsou podle něho investice do dopravní infrastruktury a do bytové výstavby.
Fialovi se nelíbí Zemanovo sbližování s Babišem
Projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to ve středu řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.
„Já jsem s některými tezemi dokonce i souhlasil, například že se má více a rozumně investovat nebo že rozpočet v době růstu má být přebytkový, to je samozřejmě pravda. Ale pak nechápu, proč pan prezident pochválil právě tento rozpočet, který je v době růstu připravován jako výrazně deficitní a který právě investice neobsahuje,“ řekl Fiala.
Babiš podle Politica patří mezi 28 osobností, které určují podobu současné Evropy |
„Pochválit ten rozpočet, který tohle všechno popírá, tomu opravdu nerozumím. Jenom to ukazuje pravděpodobně velké sbližování prezidenta Zemana s ministrem financí Andrejem Babišem, sbližování, které já za šťastné pro Českou republiku moc nepokládám,“ řekl Fiala.
Zopakoval své předchozí vyjádření, že si vláda neví rady s hospodářským růstem a že nevyužívá možnosti, které růst vytváří. Kabinet by podle něj měl nechat víc peněz občanům, místo toho ale zvyšuje výdaje a zvětšuje se stát.
ODS už dříve návrh rozpočtu na příští rok kritizovala, podle ní by měl být vyrovnaný. Vláda počítá s deficitem 60 miliard Kč.
Projev Miloše Zemana mi připomněl některé práce Karla Marxe: místy trefná analýza, ale naprosto chybné závěry. #rozpocet
— Petr Fiala (@P_Fiala) 7. prosince 2016
Sobotka označil zvýšení rozpočtu obrany za plané gesto
Sobotka pokládá za nelogické, když opoziční poslanci chtějí úpravy, ač předem ohlásili, že návrh rozpočtu nepodpoří. Za plané gesto označil návrh Jany Černochové (ODS) zvýšit rozpočet obrany o deset miliard, když ministerstvo by peníze stejně podle premiéra nestihlo vyčerpat. Upozornil na to, že kdyby se objem peněz na armádu za předchozí vlády ODS nesnižoval, nemusel by se nyní zvyšovat tak razantně. Příští rok bude poprvé vyšší než v roce 2010, uvedl.
Černochová vystoupila v debatě jako první. Je podle ní ostuda, že armáda má rozpočet v objemu jednoho procenta hrubého domácího produktu, když Severoatlantická aliance doporučuje dvě procenta. „Byla bych velmi ráda, aby se trend výdajů na obranu obrátil v čase co možná nejkratším,“ zdůraznila. Martin Lank z Úsvitu zase hájil svůj požadavek na zvýšení objemu peněz na platy v bezpečnostních sborech o 900 milionů korun. Řekl, že vláda v roce 2010 snížila ve sborech platy o desetinu, Česko v tom má „obrovský dluh“.
Marksová Zemanovi vzkazuje, že na dávkách se ušetřilo již 2,5 miliardy
Marksová novinářům řekla, že si prezident zřejmě nezjistil úplně přesné informace. „Od doby mého nástupu na resort jsme ušetřili na dávkách v hmotné nouzi 2,5 miliardy. A ty úspory určitě budou pokračovat,“ řekla. Připomněla, že kabinet pracuje na zvyšování minimální mzdy, ale naopak nevalorizoval sociální dávky a existenční a životní minimum, takže tlačí na to, aby se vyplatilo pracovat.
Zrušit jízdné zdarma pro žáky je ostudné, komentuje středočeské rozhodnutí Marksová |
Neplatí podle ní ani to, že všichni lidé evidovaní na úřadech práce by mohli pracovat, ale nemají o to zájem. „Třeba 60.000 z nich jsou lidé se zdravotním postižením. To jsou lidé, kteří bez nějaké podpory hledají uplatnění velice těžko na klasickém trhu práce,“ řekla Marksová. Podobně jsou na tom lidé se základním vzděláním nebo osoby starší 55 let, dodala.
Mýty podle ministryně panují u doplatku na bydlení. „Jen asi 20 procent jde na problematické ubytovny. Zbytek jde do domácností lidem, kde alespoň jeden člen pracuje a má nějaký jiný příjem,“ řekla. Tento příjem však nestačí na chod domácnosti, proto takoví lidé žádají o dávku, vysvětlila.
