Většina médií výročí opominula - až na rozsáhlý článek ve vládním listu a na polemiku expertů v servisu státní tiskové agentury, zda už začalo "utahování šroubů", anebo zda ještě pokračuje "opatrná liberalizace". Sám Putin se toto léto ani nesnaží imponovat kousky minulých let, kdy kupříkladu osobně usedl k řízení letounu vyslaného k hašení rozsáhlých lesních požárů či se nechal vyfotografovat jako nálezce antických amfor na mořském dně.
"Sto dnů v Putinově případu není nic víc než rituál. Putinova 'manželská smlouva' s Ruskem se měří nikoli dny, ale desetiletími," napsala Rossijskaja gazeta. "Všichni vědí, že bez ohledu na momentálně zastávanou funkci reálně řídí zemi nepřetržitě od 1. ledna 2000 a jeho dálkový expres ani nezrychluje ani nebrzdí. Už zdálky mu svítí zelená. Ačkoli někteří pasažéři třeští oči, jak se snaží zahlédnout červenou, vůbec se jim to nedaří."
ČTĚTE TAKÉ: |
Za posledních 100 dnů se podle vládního deníku "nic zásadně nového" ani neřeklo, ani nestalo, žádný "nový počátek", ani žádné "utahování šroubů", jen opatrné úkroky na obě strany, protože "zemitý pragmatik" Putin je stále stejný "veliký dávkovač a vyvažovač".
"Snad poprvé za 12 let nehraje Putin roli středu ruského vesmíru... Poprvé po dlouhých letech společnost žije vlastním životem, ve kterém je Putin jen taktak přítomen," usoudila naopak rozhlasová stanice Kommersant FM. Putin v pozadí prý není důsledek olympiády, ale vědomého rozhodnutí hlavy státu, která musí reagovat na změněné chování spoluobčanů.
Podle znesvářených politologů, citovaných agenturou RIA Novosti, se prezidentovi podařilo otupit ostří opozičních protestů, které však nejspíše budou na podzim pokračovat, ať v otevřené či skryté formě. Natolik je prý střední vrstva, tvořící čtvrtinu až třetinu populace, nespokojena s poměry, jakkoli se za ně naopak staví "putinovská většina" v podobě půlky národa.
Prezident se tak musí starat o to, jak předejít "výbuchu", dosud však k reformám nepřistoupil, ani nevypracoval jejich ucelenou strategii. V porovnání se začátky předchůdců bylo staronových "sto dnů" relativně klidných: Boris Jelcin musel čelit komunistickému puči, Putin napoprvé válce v Čečensku a potopení jaderné ponorky Kursk a Dmitrij Medveděv konfliktu s Gruzií. Teď se Putin musel vypořádat "jen" se záplavami na jihu Ruska s více než 170 mrtvými. Kreml se však už naučil vyrovnat se s následky pohrom a na rozdíl od potopení Kursku šéf státu okamžitě vyrazil na místo neštěstí, aby štědře zmírňoval škody.
