Velká čínská zeď, jordánské skalní město Petra, socha Krista Spasitele v Brazílii, posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru, chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém Yucatánu, římské Koloseum a indické mauzoleum Tádžmahal se stali novými sedmi divy světa. Alespoň podle mezinárodní ankety zorganizované nadací New7Wonders Foundation, kde hlasovalo prostřednictvím internetu a krátkých textových zpráv asi sto milionů lidí.
| Původních sedm divů světa |
|
Egyptské pyramidy v Gíze Seznam sedmi divů vytvořil ve 2. století před naším letopočtem helénský filozof Filón Byzantský. Do dnešních dnů přetrvaly jen egyptské pyramidy. Zbylé stavby podlehly požárům a zemětřesením. |
Egypt stáhl pyramidy z ankety
Weberův projekt vzbuzuje od počátku rozporuplné reakce. S anketou například nesouhlasí Výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. "Seznam světového dědictví není o klasifikaci památek. Není to výsledek nějakého kvízu," řekl mluvčí UNESCO Roni Amelana.
Postoj UNESCO podpořil Egypt, který kandidaturu pyramid v Gíze, jediného z původních sedmi divů světa, který stále existuje, stáhl. Egyptu se nelíbil systém výběru památek a fakt, že pyramidy nebyly mezi divy světa zařazeny automaticky. Egyptská vláda UNESCO požádala, aby vytvořila komisi 300 expertů a intelektuálů, kteří by nové divy světa vybírali na základě vědeckých a historických kritérií.
Největší zastoupení má v nových divech světa Latinská Amerika. Veřejnost, úřady i velké obchodní společnosti v Peru, Brazílii a Mexiku v posledních měsících před vyhlášením finišovaly ve svém úsilí prosadit svou památku. Brazilské telekomunikační společnosti prý dokonce snížily cenu textových zpráv, aby lidé nešetřili na zaslaných hlasech pro sochu Krista Spasitele.
