15. října 2016 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Stojaté vody občas rozvířené radostí. Olomouc vystavuje znovu nalezené i známé snímky Jindřicha Štreita

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc | foto: Jindřich Štreit
OLOMOUC Fotograf Jindřich Štreit oslavil v září 70. narozeniny. K životnímu jubileu si letos „nadělil“ několik výstav po celé republice. V olomouckém Muzeu umění vystavil téměř 300 fotografií, včetně těch, které ležely čtyřicet let schované v jeho fotokomoře.

Hlavní výstavní sál je jako nekonečný filmový pás. Dvacet metrů černého térpapíru a na něm jedna momentka z venkovského života za druhou. Jsou tu kolegové po šichtě, je tady sousedka u plotny. Kluci běží za stodolu s první krabičkou cigaret, z dálky je pozorují tetky před konzumem... Je to 176 fotografií, celá tato kolekce vznikala v letech 1978–1989, kdy Štreit fotografoval na Bruntálsku. V roce 1980 se přistěhoval do Sovince, vyučoval na tamní škole a brzy se stal součástí místní komunity. Prozkoumával krajinu, která kdysi patřila jiným. Po válce se původně německé vesnice vylidnily a do světnic přišli ti, kdo k regionu neměli žádný vztah.

Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc

Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc

Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc

Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc

Štreit nebyl náhodným obdivovatelem venkova, který přijel změsta a byl fascinován svéráznými postavičkami. Stal se součástí venkovského mikrosvěta, který ho nechal, aby s nimi prožíval všední dny i slavnosti a jen tak mimochodem fotografoval. Jeden velký rej událostí se slévá do celistvé vrstvy pokrouceného papíru, srolovaného v jeho fotokomoře v Sovinci. Zůstaly uchovány v paměti autora, ale i obyvatel šesti vesnic, které pravidelně navštěvoval, když pracoval jako dispečer šesti státních statků. Poprvé tuto roli papíru představil na výstavě v roce 1988 v Bratislavě. „Mně se líbil ten černý podklad a bylo to pevné. V té době jsem byl zakázaný autor, nesměl jsem vystavovat,“ komentoval Štreit znovu nalezené snímky, které po téměř čtyřiceti letech objevil srolované v sovinecké fotokomoře a nyní jsou k vidění v Muzeu umění.

Stojaté vody

Štreit byl v nemilosti StB už od roku 1982, kdy hodinu po vernisáži zabavili jeho výstavu, kterou měl v Praze na tenisových dvorcích Sparty. Po čtyřech měsících ve vazbě nakonec dostal práci na státním statku Ryžoviště na Bruntálsku. „Téměř všichni mí kolegové se ke mně chovali přátelsky, a navíc koupili fotoaparát s odůvodněním, abych na jednotlivých statcích dokumentoval pracovní činnost. Do doby, než to zjistila StB, která mne průběžně sledovala, jsem to měl dokonce v pracovní náplni,“ vzpomíná Štreit v knize, již vydalo olomoucké Muzeum umění.

Na aktuální výstavě však není jen Štreitův objev z hlubin archivu. Kurátorka Štěpánka Bieleszová v pěti výstavních sálech představuje několik kapitol z jeho tvorby. Jedním z témat je třeba televize na venkově: „Pro řadu lidí to tehdy byl důležitý kontakt s moderním světem, obdivovali hrdiny seriálů a hltali první díly Sandokana.“ Leitmotivem celé výstavy je černobílý portrét ženy středního věku, která sedí v kuchyni, na stole hrnek s kávou, v ruce cigareta. Autor tento snímek komentoval slovy: „To je naše suseda Anička, kterou jsem fotografoval skoro denně. Byli jsme součástí její rodiny, bývali jsme u křtů, svateb, narozenin, u pohřbů a snažili se její rodině pomáhat. Je to foceno v sovinecké hospodě, kam chodívala na pivko a na kafe. A je velká škoda, že hospoda, kde jsme kdysi pořádali monumentální vernisáže výstav, je dnes v žalostném stavu a hyzdí vesnici.“

Návštěvník výstavy se může rozhodnout, jak důležité pro něj budou tyto komentáře. Někdo potřebuje konkrétní informace, jinému stačí pozorovat tvář na snímku. Možná zase lituje, že se přivdala do toho Zapadákova. Možná by chtěla odejít, ale ví, že to neudělá. Její oči jsou jako tohle místo na Bruntálsku. Dávná sláva je pryč, zůstaly jen stojaté vody. A takové jsou vlastně všechny vystavené snímky. Stojaté vody občas rozvířené něčím radostným, co zbývá. Co je jen naše.

Jindřich Štreit: (Ne)známé fotografie, Muzeum umění, Olomouc, do 30. října

Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc
Jindřich Štreit: z výstavy (Ne)známé fotografie, Muzeum umění Olomouc
  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz