19. května 2009 15:33 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Stoletý hrdina Winton

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 14Diskuse
Brit Nicholas Winton ve svém londýnském bytě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brit Nicholas Winton ve svém londýnském bytě. | foto: ČTK
Sté narozeniny jsou vždy mediálně zajímavé, ale v příběhu Nicholase Wintona hrají i konkrétní roli. Britský úředník, jenž ve svých třiceti letech zachránil 669 českožidovských dětí, teď sedí obklopen houfem oněch zachráněných, kteří jsou již sami seniory a mají své potomky.

Může to působit snad i kýčovitě, ale zároveň to sděluje silné poselství. „Protože mám dvě děti a dvě vnoučata, tak tím, že jsi zachránil mne, jsi zachránil i je,“ cituje MF Dnes narozeninovou gratulaci Ruth Ofnerové, původem z Plzně. Ano, stoletý Winton na vlastní oči vidí plody své odvahy.

Zachránil 669 českožidovských dětí, s jedním z nich je právě dnes stoletý Nicholas Winton na dobovém snímku z roku 1939. Jen díky jeho odvaze a odhodlání čítá po sedmi desítkách let „rodina“ Nicholase Wintona přes pět tisíc členů.

Takovou bilancí se může pochlubit člověk, který vyrazil do cizí země, aby tam doslova hrobníkovi z lopaty – už za nacistické okupace, ale ještě před vypuknutím války, tedy v době, kdy hranice byly ještě průchodné – zachraňoval cizí děti a zvláštními vlaky je odvážel do Anglie. Dnes jeho „rodina“ čítá přes pět tisíc členů. Nebýt Wintona, nikdo z nich by nežil, neboť by opustil tento svět skrze komíny osvětimských krematorií – buď on sám, či jeho předkové.


Na Petříně byl na počest Wintona otevřen Sad zachránců dětí

Nad Pramenem Sira Nicholase Wintona stojí někdejší děti, které převozem z Československa do Británie před nacisty zachránil Nicholas Winton. Sad zachránců byl 19. května slavnostně otevřen v Praze na Petříně při příležitosti jeho 100. narozenin.

Na pražském Petříně byl otevřen Sad zachránců dětí u příležitosti 100. narozenin Nicolase Wintona. Tento britský úředník roku 1939 zachránil život 669 převážně židovských dětí z okupovaného Československa. Jabloňový sad, jenž je součástí širších úprav Petřína, symbolicky připomíná lidi, kteří za druhé světové války s nasazením vlastního života židovské děti ukrývali. Jeho součástí je i pramen Nicolase Wintona. Je výsledkem úsilí pražského magistrátu, občanského sdružení Hidden Child, Federace židovských obcí v ČR a neziskové organizace Winton Train. "Pojmenováním tohoto sadu chceme po vzoru jeruzalémského památníku Jad Vašem vyjádřit naší vděčnost za záchranu životů ohrožených židovských dětí," řekla ve svém projevu Eva Kravcová ze sdružení Hidden Child.

čtk


A ještě něco. Kdyby se Winton dožil jen průměrného věku, zemřel by dříve, než vůbec jeho čin vyšel najevo. Zachráněné děti pochopitelně žádnou evidenci nevedly a on sám doklady skrýval až do svých 79 let, kdy je náhodou objevila jeho manželka. To vše dělá ze Sira Nicholase Wintona unikátní osobnost a jakýsi etalon všech zachránců.

O šedesát let později. Na Hlavní, tehdy Wilsonovo nádraží, čili na místo, odkud byly děti z ohrožené Prahy odváženy do bezpečí, se jejich zachránce Nicholas Winton vrátil, když v roce 1998 natáčel režisér Matej Mináč hraný film Všichni moji blízcí.

Nejzajímavější je ale otázka, která vybočuje z dobových kulis předehry druhé světové války. Proč to Winton vůbec dělal? Proč odjel z Londýna do Prahy, aby tam zachraňoval cizí děti? „Viděl jsem, k čemu se schyluje, a udělal jsem vše, abych pomohl,“ stojí v mottu u jeho hesla ve Wikipedii. A to je také jeho obecné poselství i pro naši dobu: sledovat, k čemu se schyluje, a nezůstat pasivní.

Kryl se jen svědomím
My se na předehru války a holokaustu díváme se znalostí věci, jako generál po bitvě. Ale pro současníky nebylo „vidět to, k čemu se schyluje“, vůbec samozřejmé. Winton se na Vánoce 1938, poté, co je v Mnichově „zachráněn mír“, chystá lyžovat do Švýcarska. Po přítelově telefonátu ale mění destinaci na Prahu – organizovat výjezdy ohrožených dětí.

Brit Nicholas Winton (vpředu uprostřed) slavil 16. května v Londýně sté narozeniny uprostřed

O blížící se hrozbě nevědí nic přesného ani sami Židé. Spisovatelka Ruth Bondyová v knize Jakob Edelstein líčí dobovou atmosféru na příkladu německého uprchlíka. Muž, který v roce 1933 utekl z Berlína do Vídně, po anšlusu Rakouska zase do Karlových Varů a po záboru Sudet do Prahy, tedy už trojnásobný uprchlík před Hitlerem, mluví v předjaří 1939 se zástupci dosud nezkušených pražských Židů: Tak co, už víte, jaké to je čekat na Hitlera?

Sir Nicholas

Narodil se 19. května 1909 v Londýně, pochází z židovské rodiny, která se přistěhovala z Německa, ale byl pokřtěn. Absolvuje vyšší střední školu, poté pracuje jako bankovní úředník a makléř.

Na Vánoce 1938 má sbaleno na lyžování do Alp, ale odjíždí do Prahy pomáhat uprchlíkům ze Sudet.

V Praze zjišťuje, že užitečné je zachránit co nejvíce dětí ohrožených příchodem nacistů.

14. března 1939 vypraví první várku dětí, ač nemůže rodičům zaručit, že své potomky ještě někdy spatří. 2. srpna poslední Wintonův vlak s dětmi opouští Prahu. 1988 manželka Grete objevuje doklady Wintonovy mise. 2003 povýšen do šlechtického stavu britskou královnou.


V této situaci jedná Winton jako soukromník, britský občan a bankovní úředník na dovolené. Je schopen sestavit seznamy nejohroženějších dětí, je schopen překonat byrokratické překážky v Londýně i v Praze (jako soukromník má štěstí, že po nacistické okupaci není v hledáčku gestapa). První várku dětí vypraví 14. března 1939, den před okupací, a následuje sedm dalších. Při té poslední, největší (251 dětí), plánované na 3. září 1939, ale padá klec – dva dny před odjezdem začíná válka a hranice se zavírá.
 
Svět zná více zachránců. Patří k nim proslulý Oskar Schindler ze Svitav, Japonec Čiune Sugihara, jenž rozdával Židům japonská víza, Ital Giorgio Perlasca, jenž je ve službách španělské diplomacie zachraňoval v Budapešti. Ale ti všichni měli nějaké krytí – Schindler legitimaci NSDAP, Sugihara a Perlasca diplomatický pas. Winton se kryl jen svým svědomím. Těžko se někdo může stát dalším Schindlerem, ale wintonovská inspirace je otevřená vcelku pro každého.

  • 14Diskuse
Zbyněk Petráček

Autor

Zbyněk Petráčekzbynek.petracek@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz