Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Hnutí Pegida? ‚Islám je zástupné téma pro ty, kdo se bojí o svou identitu‘

Svět

  15:00
Bývalý německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich hovořil s LN o islámu, o tom, zda Německo potřebuje přistěhovalecký zákon, a také o Transatlantickém partnerství pro obchod a podnikání (TTIP). Hnutí Pegida je podle něj protestem, „znamením toho, že se ve společnosti pod povrchem děje cosi, co by nemělo být bráno na lehkou váhu.“

Demonstrace stoupenců hnutí Pegida. foto: ČTK

LN: Co podle vás stojí za hnutím Pegida? Je to nový fenomén v německé společnosti?
Zaprvé si myslím, že Pegida jako hnutí a organizace je přechodným jevem. Zadruhé se ukazuje, že jeho síla je v jednotlivých regionech rozdílná a hlavním ohniskem hnutí zůstávají Drážďany. Já považuji Pegidu za protestní hnutí, přičemž politici by měli na podobné záležitosti vždy reagovat. Jsou znamením toho, že se ve společnosti pod povrchem děje cosi, co by nemělo být bráno na lehkou váhu.

Hans-Peter Friedrich (57) je místopředsedou poslaneckého klubu CDU a CSU ve...

LN: A jak by politici měli reagovat?
Věřím, že většině účastníků těchto shromáždění nejde vůbec o islám. Je to zástupné téma pro lidi, kteří mají strach ze ztráty identity.

LN: Existuje vysvětlení, proč se daří hnutí Pegida právě v Drážďanech?
Nejsem sice psycholog ani politolog, ale z prvních studií, které byly o hnutí uveřejněny, vyplývá, že mezi účastníky těchto shromáždění jsou lidé, kteří jsou nadprůměrně vzdělaní, nejsou členy žádné politické strany a jsou bez náboženského vyznání. Z posledních dvou bodů pro mě vyplývá, že tito lidé hledají nějakou orientaci a zakotvení. Vidím u nich také touhu po pocitu sounáležitosti.

LN: Sociologové by namítli, že to jsou typičtí voliči pravicových stran, souhlasíte?
Z dostupných informací vyplývá, že účastníci hnutí pocházejí z různých politických proudů. Tím spíš je třeba brát tu záležitost vážně a klást si otázku, co je hlavním motivem těchto lidí? Ukazuje se, že napříč společností prochází určité znepokojení.

ČTĚTE TAKÉ:

LN: Na posledním shromáždění Pegidy zazněl požadavek, aby Německo přijalo přistěhovalecký zákon. Něco podobného navrhuje i generální tajemník křesťanských demokratů Peter Tauber. Potřebuje Německo takový zákon?
Je třeba rozlišovat mezi azylovým zákonem a přistěhovaleckým zákonem. Právo na azyl je nesporné a nikdo ho nechce omezit. Kdo potřebuje pomoc a ochranu před pronásledováním, tomu se jich v Německu dostane. Přistěhovalectví do Německa je už nyní regulováno a za tím účelem existují předem stanovená kritéria. Navíc v rámci Unie platí svobodný pohyb osob. V situaci, kdy není problém získat kvalifikované pracovní síly například ze zemí střední a východní Evropy a kdy je v současné Evropské unii hodně mladých lidí bez práce, nevidím žádný důvod, aby byla rozšířena kritéria pro přistěhovalectví z třetích zemí. Než začneme uvažovat nad tím, zda k nám zvát lidí z Asie, Ameriky nebo Afriky, měli bychom se postarat nejprve o Evropany.

Desítky tisíc Němců demonstrovaly proti islámu nebo proti Pegidě (snímek z...
Němečtí Turci protestují proti hnutí Pegida.
Pegida vznikla v Drážďanech, kde od podzimu pořádá pravidelné pondělní...
„Stop islámskému teroru“, hlásá transparent na demonstraci německého hnutí...

LN: Co soudíte o výroku kancléřky Angely Merkelové, že islám k Německu patří? V Německu žijí čtyři miliony muslimů. Samozřejmě platí, že tito lidé, kteří jsou integrováni do německé společnosti, patří k Německu. Nedá se přece ale říct, že by v Německu byla přítomna islámská tradice. Navíc islám jako homogenní proud vůbec neexistuje. Proto se s výrokem, který jste citoval, neztotožňuji.

PSALI JSME:

LN: Přispělo zavedení dvojitého občanství k lepší integraci například Turků, kteří žijí už několikátou generaci v Německu, do společnosti?
Já jsem dvojité občanství vždy odmítal. Domnívám se, že mladý člověk, který se narodil v Německu, se dříve nebo později musí rozhodnout, kam chce patřit. Jestli chce být Turkem, nebo Němcem. Dvojité občanství integraci spíš brání, než aby jí napomáhalo.

LN: Co udělala německá pravice špatně, že napravo od ní vznikla nová strana, Alternativa pro Německo (AfD)?
Německo bylo v posledních desetiletích politicky velmi stabilní, což bylo předpokladem jeho pozitivního vývoje. Důvodem byla skutečnost, že stranický systém tvořily strany, které v rámci jednoho politického směru integrovaly různé proudy. To se nám až dosud dařilo. AfD je zatím zastoupena pouze v několika regionálních parlamentech a doufám, že se nám ji podaří udržet mimo Spolkový sněm. Proto musíme jejich voličům učinit politickou nabídku.

LN: Jaká témata by mohla přitáhnout zpět voliče od AfD?
Potřebujeme věrohodnou politiku ve vztahu k Evropské unii, která bude blízká občanům a dokáže zasáhnout jejich srdce. V hospodářském životě potřebujeme svobodu místo paternalismu a byrokracie. A musíme dát občanům pocit domova.

LN: CSU na nedávném sjezdu živě diskutovala o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice (TTIP). Jste pro přijetí dohody?
Otevřené trhy jsou vždy pozitivní, protože přinášejí blahobyt a výhody všem zúčastněným. Kromě toho je dobré, pokud Evropané mohou jednat s Američany jako rovný s rovným a definovat budoucí standardy v případě nových technologií. Proto je důležité v rozhovorech o TTIP pokročit. Dohoda přispěje k úspoře nákladů, vytvoření nových pracovních míst a přinese blahobyt. Bez ohledu na to, jestli se nám podaří smlouvu uzavřít, chystají Spojené státy podobnou dohodu i s asijskými státy. Bylo by škoda, pokud by standardy budoucích technologií byly stanovovány v USA a v Asii a Evropané by to nemohli ovlivnit.

Autor: