Nová mozková kůra, označovaná také jako neokortex, je vývojově nejmladší částí lidského mozku. V mozkové kůře složené z více než deseti miliard neuronů vznikají nervové procesy označované jako myšlení.
| odkaz na studii (originál) |
Dlouho panovalo přesvědčení, že právě tato oblast je nezbytná k tomu, aby si jedinec dokázal uvědomit svou existenci a například pochopit, že v zrcadle vidí sám sebe. Kromě člověka to dokážou už jen někteří vyšší savci, konkrétně šimpanzi, sloni a delfíni. Nižším savcům a živočichům z jiných tříd by podle teorie tato schopnost měla být odepřena.
Tuto představu však boří pokusy, které prováděl Helmut Prior z Katedry psychologie Goetheovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Prior několika pokusy prokázal, že straky jsou schopné adekvátně reagovat na svůj obraz v zrcadle, uvádí studie, kterou dnes zveřejňuje odborný časopis PLoS Biology.
Německý vědec označil straky žlutými a červenými tečkami na místech, na které nemohly přímo pohlédnout. Prior a jeho kolegové zjistili, že straky si barvou potřísněná místa často škrábaly. Protože značky mohly vidět jen při pohledu do zrcadla, jde podle německého vědce o důkaz, že straky nepovažují odraz za jiného jedince, nýbrž správně chápou, že vidí vlastní tělo.
Zbývalo vyvrátit možnost, že ptáci nereagují na skvrnu, ale na vjem vzniklý při označkování. Vědci proto strakám nastříkali „falešné“ černé skvrny. Protože se barva kontrolních teček shodovala s barvou peří, ptáci na ně nereagovali.
Výsledky poměrně jednoduchých experimentů mohou mít závažné důsledky pro pochopení kognitivních funkcí mozku. Ptáci se totiž od linie, z níž se vyvinuli savci, oddělili před zhruba 300 miliony let. Stavba jejich mozku se od savců velmi liší, a přesto dokážou například používat nástroje (viz vedlejší text). To, jak umějí využít zrcadlo, představy o výjimečnosti mozku savců dál nabourává.
„Výsledky prokazují, že linie vedoucí k člověku není tak jedinečná, jak si někteří myslí,“ cituje Priora agentura Reuters.
|
Nejchytřejší vrány nástroje kombinují |
