V dubnovém maďarském hlasování se do parlamentu poprvé dostala krajně pravicová strana Jobbik, získala dokonce 47 křesel. Její lídři si voliče naklonili hesly jako Maďarsko patří Maďarům a slovními útoky na romskou komunitu.
Podobný rekordní úspěch zaznamenala v červnu Strana pro svobodu nizozemského protiislámského poslance Geerta Wilderse. Z původních devíti křesel v parlamentu se dostala až na 24 mandátů a stala se třetí nejsilnější stranou v zemi. Stranu, která prosazuje zákaz mešit, koránu či islámských škol, volila téměř pětina hlasujících Nizozemců.
Pokud jde o bližší regionální srovnání, podobně jako nyní Švédsko je na tom s krajně pravicovou účastí v parlamentu již několik let i Dánsko (zde posiluje Dánská lidová strana) či Norsko se svou Stranou pokroku. Tato krajně pravicová strana v loňských volbách přitáhla tak velké množství voličů, že se s 41 mandáty stala druhou nejpočetnější stanou v parlamentu.
Podobně jako nacionalistickým Švédským demokratům jí vadí hlavně přistěhovalci z muslimských zemí. Pobouřila i takovými nápady, jakým byl návrh přestěhovat žadatele o azyl v Norsku do norských uprchlických táborů v Africe.
I Finové mají svou úspěšnou krajní pravici, která střídavě zasedá v parlamentu. Nyní je strana Praví Finové sice jen v opozici, nicméně v loňských volbách do Evropského parlamentu získala 9,8 procenta hlasů a její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů. Podobně tehdy v eurovolbách uspěli i nacionalisté v Rakousku, Bulharsku či Itálii.
