Oficiálně radnice informace o těchto lidech zveřejnit nesmí – brání jí v tom zákon. "Nemůžeme uvádět tyto konkrétní údaje o kandidátech," řekl LN mluvčí úřadu Roman Burián.
Nicméně tak vysoký počet lidé zabývající se volbami nepamatují. "Je to logické, pokud někdo při hlasování zakřížkuje stranu, ta dostane hlasy podle počtu obsazených míst. A tak je lepší tam dát kohokoli, ať hlasy nepropadnou," shodují se odborníci. A úřední adresa se objevuje téměř u všech významných stran, světlou výjimkou je například ODS a KDU-ČSL.
Jsou to hříchy mládí
Například čtyři lidi s úřední adresou kandidují na listině Strany práv občanů – Zemanovců. "Nehledejte v tom nic špatného, rozhodně to neznamená, že jsem někoho lovil pod mostem," tvrdí lídr kandidátky Zemanovců Milan Hroza.
Se všemi kandidujícími se prý setkal osobně a určitě mezi nimi není žádný bezdomovec. "Je pravda, že někteří hlásí úřední adresu, ale většinou jde o hříchy z mládí, kdy měli třeba nějaké dluhy a museli se odstěhovat od rodičů, aby tam nevtrhli exekutoři. A už si to tak nechali," vysvětlil Hroza.
Pro Zemanovce to v tuto chvíli byla výhoda, protože tito lidé jsou bráni jako občané Brna-středu, kde SPOZ měla potíže kandidátku sestavit, protože původní místní organizace padla.
Úřední adresu, v případě Brna Husova 5 nebo Dominikánská 2, dostane člověk, který jinou nemá. Běžný volební okrsek v Brně má kolem 600 až 800 voličů, ale ten, jehož součástí je Husova 5, jich má více než deset tisíc. Většinu tvoří právě lidé bez trvalého bydliště.
Často jde o bezdomovce, úřední adresu ale může dostat i člověk, který například nevyřídí své stěhování, ze staré adresy je už odhlášený a na novou se nepřihlásil. A také v registru mohou být lidé, kteří žijí v podnájmu a majitel jim neumožní si u něj nahlásit trvalé bydliště – pak mohou mít přidělenou úřední adresu, ale ve vztahu k úřadům užívat tzv. doručovací adresu.
