Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Strategie Michalákové po klíčovém rozsudku. V dobrý výsledek nevěřím, ale bojovat budu

Česko

  5:00
PRAHA - Už za pár dní se Eva Michaláková dozví verdikt norského soudu. Ten se vyjádří k rozhodnutí sociálního úřadu Barnevern, který českou matku zbavil rodičovských práv k oběma synům a u mladšího rovnou doporučil adopci. Michaláková stejně jako její český právník Pavel Hasenkopf ale v příznivý výsledek nevěří. „Nikdy se nevzdám,“ říká i tak žena pro server Lidovky.cz.

Eva Michaláková. foto: MAFRA - Dan Materna

Soud o odvolání Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí Barnevernu skončil na konci května (více čtěte ZDE). Zdali tribunál stanovisko sociálního úřadu odsouhlasí, se ale Michaláková dozví až písemně. Její právník Pavel Hasenkopf pro server Lidovky.cz naznačil možné scénáře v případě, že by česká matka syny zpátky nezískala. Zároveň přiblížil i postup při méně pravděpodobné variantě, že by se dnes jedenáctiletý Denis a téměř osmiletý David vrátili zpět k matce.

Prohraná bitva, nikoli válka

První variantou je, že soud v Hokksundu, který se věcí zabýval, rozhodnutí krajské komise posvětí. V takovém případě by Michaláková přišla o rodičovská práva k oběma synům a zároveň by došlo na adopci mladšího ze synů.

„Byla by to momentální prohra, ale jen bitvy, nikoli celá války, a s tím budeme i nadále pracovat. Paradoxně čím drsnější bude odůvodnění soudu, tím snazší bude odvolání do Štrasburku, kam určitě zamíříme,“ říká k prvnímu možnému výsledku soudu Pavel Hasenkopf. Ten spolu s českou kolegyní Dorou Bokovou a norskými advokátkami Michalákové ve sporu pomáhá.

Soud ve Štrasburku

  • „Česká republika je připravena Evu Michalákovou v této stížnosti jednoznačně podpořit,“ uvedl už na konci loňského roku premiér Bohuslav Sobotka.
  • Pro jednání ve Štrasburku by v případě Michalákové přicházela v úvahu žaloba pro porušení práva na rodinný život kvůli odebrání a rozdělení dětí.
  • Nabízí se ale ještě napadnutí systému v Norsku jako celku, tedy že by Česko žalovalo Norsko, do toho se ale české vládě zatím nechce. Český stát by totiž v takovém případě musel jednoznačně říct, že Norsko hromadně porušuje práva dítěte.

Na Štrasburk se ale Michaláková může obrátit až po „vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků“. Prakticky to znamená, že by nejprve následovalo další soudní kolečko v Norsku - rozhodoval by Krajský soud v Oslo jako odvolací a případně jetě tamní Nejvyšší soud. To by však zabralo několik dalších let: první odvolání odhaduje Hasenkopf na půl až tři čtvrtě roku a dalších šest měsíců by případ ležel u nejvyšší instance.

Konečného rozhodnutí ze Štrasburku se tak Michaláková může dočkat až za tři roky. To ale jen v případě, že Evropský soud pro lidská práva žalobu přijme a bude se jí zabývat.

U pěstounů

Dalším možným scénářem je mírnější varianta, a sice zrušení rozhodnutí o zbavení rodičovských práv i adopci, děti však soud přesto ponechá u pěstounů.

„Norský systém nepředpokládá, že by se děti jednou umístěné k pěstounům mohly vrátit k rodičům. Styk s nimi jen ten význam, aby děti znaly svůj původ. Soud by tedy uznal, že Barnevern dokonce i v rámci tohoto systému zašel příliš daleko a dal nám tak částečně za pravdu,“ interpretuje rozhodnutí Hasenkopf. Nicméně i tak by ze strany Michalákové následovalo odvolání a stejné kolečko jako v prvním případě - Krajský soud v Oslo, Nejvyšší soud a soud ve Štrasburku.

Setkání s matkou

Za nepravděpodobný označil Hasenkopf třetí variantu, a sice že by soud Evě Michalákové povolil, aby se s dětmi stýkala častěji. V takové rozhodnutí nevěří i proto, že se soud tím, zdali se u české matky zlepšily podmínky pro výchovu dětí, nezabýval. Nicméně pokud by se tak skutečně stalo, byl by to podle Hasenkopfa dobrý signál: děti i matka by dostaly šanci najít k sobě cestu zpátky.

  • „I když se to jeví jako pozitivní, zkušenost Slováků, kteří sice u soudu vyhráli, ale dceru jim i přesto Barnevern nevrátil, nás nutí k obezřetnosti. Jaká bude praxe? Po dosavadních zkušenostech nečekáme, že naši pěstouni začnou dobrovolně spolupracovat, ale že si najdou tisíc a jeden způsob, jak vše kazit a dělat obstrukce,“ myslí si Hasenkopf. Upozornil ještě, že ani nyní sociální úřad nedodržuje stanovený rozsah styků.

Podle Hasenkopfa by bylo akceptovatelné, kdyby soud stanovil styky pozvolně, posléze třeba na dvakrát za měsíc a zajistil, že Denis s Davidem budou moci matku navštívit na severu Norska, kde nyní bydlí. Tím by všechny připravil na změnu, kdy by se děti k matce definitivně vrátily. „To by bylo poctivé řešení,“ myslí si právník.

Kontroly a návrat do Česka

A konečně, pokud by soud nakonec Michalákové syny vrátil, ani tak by to nebylo jednoduché. „Sociální úřad Barnevern by se určitě odvolal, děti by vydat nemusel a nastalo by další čekání. Některá poslední rozhodnutí norských soudů nicméně dávají naději a naznačují, že tamní justice vnímá, že se musí změnit,“ doplnil ještě Hasenkopf. Chlapci by po návratu k matce byli v péči psychologa a celá rodina pod dozorem sociální služby. „Ideálně pod dozorem pobočky na severu, se kterou Eva nemá žádné problémy,“ říká Hasenkopf.

Eva Michaláková hovoří s novináři před začátkem soudu v Hokksundu.
Pro matku Evu Michalákovou je prvořadé syny získat zpět do své péče. „Pokud by...

Ačkoli sama Michaláková žije s novým partnerem a jeho dcerou na severu Norska a dokonce pracuje v tamní školce, časem by stejně uvažovala o návratu do Česka.

„Mám tam rodinu, zázemí, pracovní příležitosti. Pokud bych zůstala ještě nějakou dobu v Norsku, tak s ohledem na kluky. Nevím, co se s nimi v posledních letech dělo, čím si prošli a já jim chci být hlavně oporou. Určitě budeme všichni potřebovat čas, abychom se s několikaletým odloučením srovnali,“ uvedla pro server Lidovky.cz sama Michaláková a jedním dechem dodává: „Nevzdám se nikdy. Mám strach, že Denis s Davídkem si teď myslí, že jsem je přestala mít ráda, protože s nimi nesmím ani mluvit a netuším, co jim pěstouni říkají.“

Kauza Evy Michalákové

  • Zřejmě nejznámější případ, kdy norská sociální služba odebrala děti české matce, je kauza Evy Michalákové.
  • Úřad jí děti odebral v květnu 2011 pro podezření ze zneužívání a zanedbávání. Policie ale později případ odložila a žádné obvinění nepadlo.
  • Norský soud nicméně považoval zjištění za závažná a rozhodnutí sociální služby potvrdil.
  • Dnes jedenáctiletý Denis a téměř osmiletý David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Matka je chce získat zpět, ale zatím s odvoláními neuspěla.
  • VŠE o kauze Michaláková na serveru Lidovky.cz najdete ZDE.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!