Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Studenty k Benešovi nepustili

Česko

  13:37
PRAHA - Desítky lidí si v pražské Nerudově ulici v těsném sousedství Hradu připomněly 60. výročí pochodu vysokoškolských studentů. Ti se 25. února 1948 pokusili dostat k prezidentu Edvardu Benešovi, aby mu v době nastupující diktatury proletariátu vyjádřili svou podporu.

Zleva Otto Stehlík z Konfederace politických vězňů, místopředseda Pražského akademického klubu 48 (PAK 48) Jiří Pokorný, rektor ČVUT Václav Havlíček a předseda PAK 48 Zdeněk Boháč. foto: ČTK

Pietního shromáždění se zúčastnili mimo jiné představitelé Konfederace politických vězňů, Pražského akademického klubu 48, vysokých škol, předseda Senátu Přemysl Sobotka a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Tehdejší události si přišli připomenout nejen pamětníci, ale i mladší lidé. Nechyběla ani čestná stráž složená ze zástupců Skauta a Sokola. Přítomna byla i vojenská hudba a čestná jednotka Hradní stráže.

Uvozovky dolníDalo by se říci, že jeden a půl komunistické strany na tak malou zemi je pro demokratickou kulturu velká zátěžUvozovky horní

Vysokoškolští studenti se vypravili v roce 1948 na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k Benešovi.

O dva dny později se kvůli sílícímu komunistickému nátlaku na prezidenta dostali jen do Nerudovy ulice, kde je očekával kordon SNB. ři jejich zásahu byl postřelen student vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Tuto událost připomíná pamětní deska, u níž se shromáždění odehrálo.

Sobotka řekl, že tato akce je cenným důkazem toho, že existovali samostatně myslící lidé, kteří se nebáli přihlásit se k demokracii a svobodě. "Dědictví, které nám zanechal komunistický režim, je stále těžko stravitelné. Ukázala to i nedávná volba prezidenta," prohlásil v narážce na projevy a události, které volbu hlavy státu doprovázely. "Dalo by se říci, že jeden a půl komunistické strany na tak malou zemi je pro demokratickou kulturu velká zátěž," dodal předseda Senátu.

Předseda akademického klubu Zdeněk Boháč popsal, jak se tehdejší druhý průvod odehrál. "Myslili jsme si všichni, že půjdeme sem do Nerudovy ulice, ovšem v Karmelitské ulici se podařilo komunistické policii tento průvod přetrhnout," popsal. Studenti se proto na Hradčanské náměstí dostávali například přes Pohořelec nebo Petřín. Poté se dostali do střetu s policií. "Tehdy tady jak v Nerudovce, tak na Hradčanském náměstí, teklo hodně krve,"poznamenal.

Uvozovky dolníVítězství je někdy otázkou pravdy a času. A ten čas, ten také zvítězilUvozovky horní

Místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý označil za velkou historickou chybu, že mnoho občanů, "kteří stáli na chodníku", se tehdy ke studentům nepřidalo. Ocenil tehdejší mladé lidi i studenty za to, že šli do akce, jejímž úspěchem si nemohli být jistí. "Vítězství je někdy otázkou pravdy a času. A ten čas, ten také zvítězil," dodal.

Prakticky na všech československých vysokých školách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a učitelů před takzvaným Akčním výborem Národní fronty a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit přes 10.000 studentů a akademiků. Jen malá část z nich se dočkala rehabilitace v období pražského jara 1968, ostatní museli čekat další dvě desítky let.

Autoři: ,