Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Sudetští Němci nechtějí majetek, přejí si hovořit s Klausem

Česko

  14:59
BERLÍN/PRAHA - Předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová si přeje, aby vysoký představitel České republiky, nejlépe prezident, přijel na oslavy 60. výročí přijetí Charty německých vyhnanců 5. května. V rozhovoru pro Český rozhlas zároveň ujistila, že drtivá většina sudetských Němců nemá vůči Česku majetkové nároky. Trvá však na svém výroku z 90. let o tom, že Češi za 2. světové války téměř netrpěli.

Sudetští Němci foto: Lidové noviny

Svaz vyhnanců je střechovou organizací německých vysídleneckých sdružení, mezi nimiž patří k největším Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL). V rozhovoru, jehož část odvysílala stanice ČRo Radiožurnál, šéfka BdV ujistila, že sudetští Němci nestojí o navrácení svého majetku.

"Vyhnanci v drtivé většině nemají potřebu říci: 'Chci svůj majetek nezbytně zpátky. Je to pro mě srdeční záležitost. Ale je tu hluboká potřeba dostat třeba od českého prezidenta pozvání k návštěvě bývalé vlasti. Že by sudetským Němcům řekl: 'Jste naši bývalí spoluobčané, jste tu vítáni'," prohlásila poslankyně za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Pozvánka pro Klause
Václava Klause naopak Steinbachová nepřímo pozvala na květnové oslavy 60. výročí přijetí Charty německých vyhnanců. "V ní přece stojí, že dotyční chtějí přispět k obnově Evropy, ve které by spolu národy žily v míru. Kdyby třeba přijel český prezident a pronesl řeč, udělalo by mi to radost a sudetským Němcům zvlášť," řekla.

Předsedkyně BdV v roce 1998 prohlásila, že "Češi za druhé světové války skoro vůbec netrpěli". V rozhlasovém rozhovoru kontroverzní výrok hájila.

"Musíme konstatovat, že se s Československem zacházelo jinak než s Polskem... K Čechům se Hitler nechoval výrazně odlišněji než ke svým spoluobčanům v Německé říši," tvrdí Steinbachová. Zdůraznila, že například vypálení Lidic bylo aktem pomsty za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, ale mezi okupovaným Polskem a Protektorátem Čechy a Morava byly podle ní "do očí bijící rozdíly". "Možná v tom hrálo roli, že Československo mělo po staletí díky rakouské monarchii k Německu bližší vztah. Možná se projevila i pražská kulturní symbióza," podotkla Steinbachová.

Problémy s dokumentačním centrem
O kontroverzní političce se v posledních měsících hovořilo hlavně v souvislosti s připravovaným vysídleneckým dokumentačním centrem v Berlíně.

Výstavní a dokumentační středisko vysídlenců

Posláním je připomínat osudy lidí, kteří museli ve 20. století nuceně opustit domovy, tedy i osudy Němců odsunutých po válce z českého a polského území. Česko se projektu, který schválila německá vláda i parlament, oficiálně neúčastní. Spolu s Polskem už dříve vyslovilo obavy, aby centrum nepřipomínalo hlavně německé oběti válečných a poválečných událostí a aby se tak vina Němců nezmenšovala.

BdV do jeho správní rady nominoval i svou předsedkyni, ale proti jejímu jmenování protestovalo Polsko. Jeho nátlaku i odporu německých levicových stran a naposledy vládních svobodných demokratů (FDP) nakonec Steinbachová ustoupila. V radě nezasedne, ale BdV si vymínil zvýšení počtu svých zástupců.

Porodní bolesti provázejí i formování vědecké rady nadace dokumentačního centra. Po polském zástupci Tomaszi Szarotovi z něj tento týden kvůli údajné politizaci grémia odešla i česká historička Kristina Kaiserová.

Německý ministr kultury Bernd Neumann poté slíbil, že tento poradní orgán bude nově zformován a rozšířen.

Autor: