Pár hodin před summitem se v Bruselu sešli šéfové států takzvané visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Po skončení schůzky, která měla sladit jejich postoje, se ale projevily spory o českou výjimku. Problémy způsobuje důvod Klausova požadavku, a to takzvané Benešovy dekrety a prezidentova obava z prolomení těchto poválečných československých zákonů v souvislosti s lisabonskou smlouvou.
Slováci původně chtěli stejnou výjimku jako Češi, ale nakonec svůj požadavek pozměnili a nyní chtějí v závěrečném dokumentu summitu formulaci, která potvrdí, že listina základních práv nepovede k případným majetkovým nárokům Němců a Maďarů, kteří po válce přišli v Československu o majetek na základě dekretů. "My nechceme žádné výjimky," řekl dnes v Bruselu Fico.
Čtěte také: Slovensko nechce výjimku jako Česko. Maďaři uvažují o vetu
Dodal, že podle právních expertů není třeba se obávat prolomení dekretů. "Když to tak je, že se toho nemusíme obávat, tak to jasně v těch závěrech řekněme," dodal slovenský premiér.
Maďary však dráždí představa, že by se v dokumentech EU měly Benešovy dekrety vůbec objevit. Budapešť tak chce řešení, které by uklidnilo české obavy, avšak bez toho, že by se měnila rovnováha dosažená v lisabonské smlouvě, prohlásil šéf maďarského kabinetu Gordon Bajnai. "Jakékoli řešení by nemělo mít negativní dopady na občany zemí vně České republiky," řekl. Nevyloučil, že Budapešť by mohla českých požadavek blokovat.
Přečtěte si: Komplikace: Maďaři považují Klausovu výjimku za nebezpečnou
Vývoj jednání lze v tomto případě těžko odhadovat. Kromě zástupců Česka a Švédska, které EU v současnosti předsedá, text výjimky ještě nikdo jiný neviděl. Nelze tak předvídat reakce jednotlivých zemí.
Vedle Klausových požadavků ale plane mezi unijními politiky spor, který by mohl jednání ohrozit ještě více než česká výjimka. Boj EU se změnami ovzduší se totiž v poslední době ocitl na pokraji krachu poté, co se unijní ministři financí nedohodli na financování nutných klimatických opatření v nejchudších státech světa. Spor rozděluje EU na dvě poloviny, na jedné straně stojí bohatší staré členské země EU a na druhé straně chudší noví členové včetně Česka.
Čtěte také: Začal summit EU, v jeho centru bude Česko
Novým členským státům ze střední a východní Evropy především vadí mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky jednotlivých zemí na tato opatření. Švédové navrhují, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik.
Česko a další země by spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale i podle dalších ukazatelů včetně příjmů domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili. Evropská komise odhaduje, že financování boje s klimatickými změnami se může ročně vyšplhat až na 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun).
První den jednání summitu nejspíš skončí až o dnešní půlnoci a nebo v pátek nad ránem.
